Přeskočit na obsah

Zpět na hlavní stránku

Vyhledávání

Štítky

autismus bezpečnost bydlení Čapek150 Covid-19 dobrovolníci doplatek na bydlení dýchám pro desítku energetický výbor fórum pražských senátorů GDPR hazard IT Koalice VLASTA Kotěra130 kouření kultura média Milada Horáková nová radnice ocenění paliativní péče památkový zákon pieta podcast Praha 10 prezident příspěvek na bydlení projev proslov protikorupční ředitelka rodina rozpočet Senát senátorka školství sociální služby starostka starostové starostové píší stavební zákon svo svoboda terorismus Trojmezí Ukrajina úřad práce Ústava ústavní stížnost úvodní slovo územní plán volby vraky zastupitelka zdraví životní prostředí zpravodajka zákona

RSS

Právě o svobodu médií dnes jde

V listopadu 1989 mi bylo osmnáct let. Pamatuji si média, kterým lidé nevěřili, protože nesloužila veřejnosti, ale jedné politické moci. V neděli 25. října jsem proto šla se svou rodinou na Staroměstské náměstí podpořit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.  

Dnes máme média, která mohou svobodně informovat, klást nepříjemné otázky a kontrolovat moc. A právě o tuto svobodu dnes jde.

Otázkou nezávislosti České televize a Českého rozhlasu jsem se zabývala už jako senátorka. V prvních dvou letech svého mandátu jsem byla členkou Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky. Už tehdy jsem hájila veřejnoprávní média před politickými i ekonomickými tlaky.

Způsob jejich financování totiž není jen technický nebo účetní detail. Rozhoduje také o tom, nakolik mohou novináři svobodně kontrolovat ty, kteří právě drží moc.

Nejde jen o způsob projednání


S předloženým vládním návrhem nesouhlasím. Nejen kvůli způsobu, jakým byl v noci a narychlo posunut prvním čtením, ale především kvůli jeho podstatě.

Návrh ruší dosavadní poplatkový systém a převádí financování České televize a Českého rozhlasu do státního rozpočtu. Hned v prvním roce zároveň oběma médiím snižuje objem peněz přibližně o 1,4 miliardy korun, tedy asi o 15 procent. Česká televize by měla přijít přibližně o miliardu korun a Český rozhlas zhruba o 400 milionů.

To není kosmetická úspora. Tak výrazné snížení se musí projevit v rozsahu veřejné služby, výrobě pořadů i práci lidí, kteří ji zajišťují.

Riziko nekončí prvním snížením


Vláda argumentuje tím, že příspěvky budou stanoveny zákonem jako povinný výdaj a budou se valorizovat. Ani to však neodstraňuje všechna rizika.

Parlamentní většina může výši příspěvků další změnou zákona snížit. Navržená valorizace se navíc spustí až po překročení stanovené kumulované inflace. Do té doby může reálná hodnota peněz určených na veřejnou službu postupně klesat.

Nejde proto jen o okamžité snížení rozpočtu. Návrh současně oslabuje ochranu financování České televize a Českého rozhlasu do budoucna a vytváří větší prostor pro politický tlak.

Musíme chránit podmínky, které veřejnoprávním médiím umožňují svobodně kontrolovat moc. Proto je podle mě potřeba současný návrh odmítnout, nikoli pouze kosmeticky upravovat.

Proto jsem byla se svou rodinou na Staroměstském náměstí. Moc bez nezávislé kontroly pro mě není jen teoretickým nebezpečím. Pamatuji si ji.