autismus bezpečnost bydlení Čapek150 Covid-19 dobrovolníci doplatek na bydlení dýchám pro desítku energetický výbor fórum pražských senátorů GDPR hazard IT Koalice VLASTA Kotěra130 kouření kultura média Milada Horáková nová radnice ocenění paliativní péče památkový zákon pieta podcast Praha 10 prezident příspěvek na bydlení projev proslov protikorupční ředitelka rodina rozpočet Senát senátorka školství sociální služby starostka starostové starostové píší stavební zákon svo svoboda terorismus Trojmezí Ukrajina úřad práce Ústava ústavní stížnost úvodní slovo územní plán volby vraky zastupitelka zdraví životní prostředí zpravodajka zákona
Jedno z dlouho řešených témat Prahy 10 se posunulo do další fáze. Zastupitelstvo schválilo prodej bývalé radnice a Kulturního domu Eden.
Rozhodnutí otevírá cestu ke dvěma věcem, které spolu souvisejí: k novému využití významného území u Koh-i-Nooru a zároveň k získání prostředků na důstojné a dlouhodobé sídlo radnice.
Dnes jsme na zastupitelstvu projednávali zásadní připomínky Prahy 10 k Metropolitnímu plánu.
Je to téma, kterému se věnuji dlouhodobě. Územní plán totiž není jen technický dokument plný map a regulativů. Rozhoduje o tom, kde se bude stavět, kde zůstane zeleň, kudy povedou důležitá spojení a jak budou naše čtvrti vypadat za deset nebo dvacet let.
Pokračování textu Metropolitní plán rozhoduje o tom, jak bude Praha 10 vypadat za desítky let
✨ Tichá vzpomínka a poděkování člověku, který nebyl vidět, ale měl zásadní vliv na to, že jsem se stala senátorkou a starostkou Prahy 10.
Vilém Rubeš, vlídný a důsledný muž, autor našich volebních hesel. Osobní poděkování za to, že mi pomohl v klíčových okamžicích politických začátků.
Pokračování textu Čtyři jména, na která Praha 10 nesmí zapomenout
Městský soud v Praze mi dal za pravdu ve sporu s Radmilou Kleslovou z hnutí ANO. Za nepravdivé tvrzení, že jsem jako starostka prosazovala přednostní očkování zaměstnanců radnice Prahy 10, mi musela zaslat písemnou omluvu. Tu jsem nyní obdržela. O rozhodnutí i doručené omluvě informuje také iROZHLAS.cz.
Pokračování textu Soud mi dal za pravdu. Radmila Kleslová se omluvila za nepravdivé obvinění
Pokračování textu Volby 2022: konec jedné etapy, ne veřejné práce
Pokračování textu Čtyři roky v čele Prahy 10: co se podařilo v letech 2018–2022
Svoji misi v naší zemi končí pan Jevhen Perebyjnis. Jsem ráda za všechna setkání s ním ve funkci starostky i senátorky. Pevný charakter, opravdový patriotismus, láska k zemi, v níž sloužil svému státu, jasnozřivost ve vztahu k Rusku, všímavost vůči potřebám žen, seniorů a dětí, které utekly před Putinovou agresí. Poznali jsme se dávno před ruskou invazí a jsem za to velmi vděčná. Hodně štěstí na novém místě!
Slíbila jsem osobní reakci na mé odvolání z funkce starostky Prahy 10.
Než jsem ji stačila napsat, přišla neplánovaně veřejně od mého Petra. Přiznám se, že jsem večer po mém odvolání potřebovala obejmout.
„Milý desítkoví sousedé.
Vždy jsem respektoval přání Renaty, abych nekomentoval příspěvky na FB, které se týkaly její práce či osoby, ale dnes musím toto porušit.
Vím jak moc pro ní znamená veškerá vaše podpora a solidarita. Obrovsky si toho váží a určitě jí to dodává energii do další práce.
Pokračování textu Osobní reakce na mé odvolání z funkce starostky Prahy 10
Zastupitelé Pirátů, ODS, TOP 09 a ANO odvolali na jednání zastupitelstva Desítky starostku Renatu Chmelovou a místostarostu Davida Kašpara. Účelový slepenec stran, který radní koalice VLASTA odvolal, jako důvod udává nedostatečné vysvětlení údajného dopadu kauzy Dozimetr na naši městskou část.
Místostarosta Kašpar i starostka Chmelová přitom jasně uvedli, že s fungováním Desítky ani s jejich kandidaturou nemá počínání pana Hlubučka nic společného. Po odvolání starostky Chmelové a místostarosty Kašpara rezignovala na pozici členky rady i Lucie Sedmihradská.
Pokračování textu Účelové odvolání nás neodradí, na podzim chceme znovu vyhrát
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Péče o zvěř, toulavá zvířata – jak obec řeší přemnožené divoké kočky, toulavé psy a jiné zvířectvo? Spolupracujete s městskou policií nebo musíte sami pomáhat při odchytu, hubení (hlodavci) apod.? Máte ve městě útulek pro opuštěná či zraněná zvířata? Vzpomínáte na nějakou kuriózní příhodu?
V naší městské části žije více než 110 tisíc lidí, kteří mají v mnoha případech domácí mazlíčky. Při tak velkém počtu „zvířecích občanů“ se bohužel čas od času nevyhnutelně stane, že se některá z němých tváří zatoulá. V takovém případě nastupuje městská policie, občas pomohou i sociální sítě.
Tentokrát jako výkaz práce starostky týkající se humanitární pomoci ukrajinským běžencům v Praze 10, nabízím celkové shrnutí situace integrace k 9. 5. 2022, které jsme zpracovali pro žádost o dotační pomoc 2 000 000 Kč od Ministerstva vnitra. Vláda by dala 1,9 mil. (Praha 10 jen 100 tisíc, tedy 5%) na takové věci, jako jsou: kurzy češtiny, hlídání dětí s doprovodným programem nebo psychologickou pomoc. Ukrajinské ženy a děti mohly být dříve soběstačné, rychleji si sehnat zaměstnání a přizpůsobit se novému prostředí.
Přes 200 hodin práce jsme věnovali přípravě této žádosti, která nakonec nebyla pro mne z nepochopitelných důvodů podpořena koaličními partnery. Proto bych Vás ráda seznámila s jejím obsahem. Myslím, že velmi dobře shrnuje, co jsme v oblasti integrace zvládli a co jsme za 2 000 000 Kč chtěli pro integraci ukrajinských maminek a jejich dětí ještě udělat.
Předkládám i další výkaz mojí práce pro integraci ukrajinských maminek, babiček a dětí u nás na Praze 10.
Souhlasím, že je nutné bezodkladně řešit migrační vlnu válečných uprchlíků z Ukrajiny. Souhlasím, že současný pobyt lidí na hlavním nádraží je nedůstojný a trvale neudržitelný. Souhlasím, že pomáhat obětem je naše morální povinnost a jsem v tomto směru sama aktivní.
Zároveň ale apeluji na Magistrát hl. m. Prahy, aby při budování stanového městečka v Malešicích postupoval maximálně šetrně k životnímu prostředí. To, že vykácení porostu primátor nařídil je jeho pravomoc v rámci nouzového stavu.
Poučení pro příště zní: Pane primátore, komunikujte s námi, starosty, od začátku, od záměrů. Je to vždy win-win řešení pro všechny!
Pokračování textu Stanové městečko v Malešicích: Rozhodnutí primátora
Jak jsem včera slíbila, přináším nové informace k plánovanému zřízení stanového městečka pro uprchlíky na pozemcích depa České pošty v Malešicích na Praze 10.
Pokračování textu Stanové městečko v Malešicích: komunikace ze strany MHMP
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak se posunula pomoc Ukrajincům?
Vážení přítomní,
těší nás, že si můžeme letošní výročí konce 2. světové války připomenout právě zde, ve Strašnicích, jednak u Sokolovny v Saratovské ulici, jednak zde v Kralické, v budově sboru Českobratrské církve evangelické.
Zavedli jsme na radnici zvyk navštívit každý rok jiné místo spojené s koncem války a hrdinstvím našich lidí. I místa málo známá, málo frekventovaná.
Pokračování textu Osmdesáté výročí květnových a červnových událostí roku 1942
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Osvobození naší obce/města. Jak u vás probíhalo osvobození za druhé světové války, jak si tento den připomínáte a jak se na něj díváte v kontextu války na Ukrajině? Jaké památky ve vašem okolí připomínají válečné události?
V příštím týdnu si budeme připomínat klíčové výročí, konec druhé světové války. O hrůzách vojenských masakrů, při nichž vždy umírá mnoho nevinných lidí, je velmi důležité mluvit. Stejně jako o odvaze bojovníků za svobodu. V současné době, kdy šokovaně přihlížíme událostem na Ukrajině, pak obzvlášť.
Navýšili jsme kapacitu adaptačních skupin pro ukrajinské děti na cca 340 míst a postupně je naplňujeme. Velké poděkování patří našim ředitelkám a ředitelům základních a mateřských škol.
Začaly zápisy do škol a školek. Díky návštěvě ukrajinského velvyslance se média začala zajímat o skutečnou kapacitu. Bohužel na Praze 10 už žádná volná místa nemáme a předpokládáme, že ani v září nebudou, protože první třídy školek a škol naplníme českými dětmi. Co bude s ukrajinskými, záleží na ministerstvu a vládě. Na Praze 10 jsme schopni zvládnout pouze adaptační skupiny.
K dnešnímu dni je u nás registrováno celkem 6359 ukrajinských běženců z toho: 2372 do 18 let, 3723 18-65 a 264 65+.
Pokračuji ve výkazu práce starostky, týkající se humanitární pomoci ukrajinským běžencům v Praze 10.
Prahu 10 na mé pozvání navštívil ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Provedla jsem ho Bytovým domem Malešice, kde jsme ubytovali 107 ukrajinských maminek s dětmi a babičkami. Měl možnost z mnoha z nich mluvit. Viděl jak se do pomoci zapojilo Rodinné centrum Jablíčkov i Městská knihovna. Navštívili jsme také nově otevřené prostory, kde jsme spustili adaptační skupiny pro 50 ukrajinských dětiček.
Více než 100 Ukrajinek a Ukrajinců uklízelo zeleň v Malešicích, jako poděkování za pomoc.
Připravili jsme adaptační skupiny pro ukrajinské děti v kapacitě cca 200 míst a postupně je naplňujeme.
K dnešnímu dni je u nás registrováno celkem 5856 ukrajinských běženců z toho: 2251 do 18 let, 3366 18-65 a 239 65+.
Pokračuji ve výkazu práce starostky, týkající se humanitární pomoci ukrajinským běžencům v Praze 10.
Velikonoce jsou svátky, které mám velmi ráda. Ve větších městech se ne vždy slaví, já je ovšem beru jako důležitý ostrov sousedství v moři metropole. Už teď se těším, jak bude můj syn obcházet s pomlázkou okolní domy a až přátelé ze Záběhlic přijdou k nám. Budou si moci vykoledovat vajíčka, která každý rok maluji.
Pokračování textu Nechť Velikonoce dorazí i na Ukrajinu a za Ukrajinci!
Na Praze 10 přibyla další tři místa s vyšší koncentrací ubytovaných ukrajinských maminek s dětmi. K dnešnímu dni je u nás registrováno celkem 5326 ukrajinských běženců z toho: 2101 do 18 let 3006 18-65 a 219 65+.
Pokračuji ve výkazu práce starostky, týkající se humanitární pomoci ukrajinským běžencům v Praze 10. Převážná část starostí souvisí s provázením ubytovaných maminek s dětmi v Bytovém domě Malešice a koordinací s ostatními místy.
Volná místa v našich ZŠ a MŠ už nejsou. Připravili jsme první adaptační skupiny pro ukrajinské děti a spustili jsme výuku ČJ. Připravujeme dotaci pomáhajícím organizacím pro integraci Ukrajinců na Praze 10 ve výši 1 mil. Kč.
Středa 23. 4.
9:30-10:30 Účast na koordinační schůzce odboru bytů a nebytů, Praha 10 Majetková a ukrajinské koordinátorky Mariny svolaná gesčním místostarostou Petrem Benešem (Piráti). Téma provoz a správa poskytnutých jednotek v Bytovém domě Malešice a poskytování ubytování vyčleněných obecních bytů pro humanitární účely.
17:52 Přijímám telefonickou zprávu od ředitele Centra sociální pomoci Prahy, že Magistrát bude zprovozňovat v hotelu Na Zámečku další místo pro humanitární ubytování. Probrány možnosti ohledně zajištění školy pro děti. Dohoda, že místo navštívím s místním koordinátorem.
Čtvrtek 24. 3.
17:00-19:30 Účastním se debaty ŽENY ŽENÁM PRO UKRAJINU, kterou pořádá novinářka Linda Bartošová v Andaz Prague. Diskutují se mnou:
Světlana Witowská, novinářka
Táta Le Moigne, ředitelka Google ČR
Magda Faltová, Sdružení pro migraci a integraci
Jennifer Bachus, U.S. Embassy Prague
Adriana Černá, Člověk v tísni
Mluvím o školství. Abychom mohli umístit do škol všechny ukrajinské děti, které jsou nyní na Praze 10, potřebovali bychom (k 23. 4.) navíc 10 tříd v mateřských a 22 tříd v základních školách, tedy 2 školky a 1 velkou základní školu. Vzdělání dětí je absolutní priorita – (1) pro děti samotné, které neztratí nejlepší čas, kdy se dokáží učit a nepřijdou o víc své budoucnosti, než už stejně kvůli válce přišly a (2) pro maminky, které mají zabezpečeno to nejdůležitější – svoje děti a mohou začít pracovat. V oblasti regionálního školství nemáme velké kapacitní rezervy tj. ani prostory a ani učitele – v normální době je nepotřebujeme, na běžný demografický vývoj dokážeme reagovat. Na příkladu MČ Praha 10 se 110 tisíci obyvatel (na počet obyvatel šesté největší město v ČR), tedy asi 1% ČR, jsem představila jaký rozsah problému řešíme.
Pátek 25. 3.
8:30 Přijímám mail od náměstka hl. m. P. pro bezpečnost Petra Hlubučka, který obsahuje poděkování starostům MČ za dosavadní spolupráci, informace k zajišťování nouzového ubytování a informaci o poskytnutí neúčelové dotace za tímto účelem, která je pro MČ Praha 10 8,38 mil Kč.
9:54 Telefonická koordinace se správou Bytového domu Malešice ohledně provozu jednotek pro humanitární účely.
12:29 Přijímám mail primátora Zdeňka Hřiba:
Vážená paní starostko, vážený pane starosto, ministerstvo pro místní rozvoj ČR se obrátilo na kraje a hl. m. Prahu s žádostí o zjištění absorpční kapacity investičních dotací pro rekonstrukci prázdných bytů či nebytových prostor pro účely ubytování pro uprchlíky, a zároveň pro kapacitu ploch pro případné umístění mobilních domů. Prosím o vyplnění za Vaši MČ. Dle zjištěných informací budou nastaveny parametry připravovaných dotací a režim financování, MMR se ptá na disponibilní byty / místa v nebytových prostorech / kapacitu ploch pro případné umístění mobilních domů pro budoucí ubytování ukrajinských uprchlíků. Termín je ze strany MMR velice napjatý, jelikož věc bude projednávána na vládní úrovni již v úterý a ve středu. Proto Vás prosím o rychlý odhad potenciálních kapacit, co nejdříve, nejpozději do úterý 29. 3. 2022 do 11:00, na e-mail: jovana.perovic@praha.eu.
12:57 Zasílám mail primátora gesčním místostarostům Petrovi Benešovi (Piráti) a Martinovi Valovičovi (ODS), aby připravili podklady pro pondělní jednání vedení MČ Prahy 10.
15:24 Přijímám telefonickou informaci od předsedy představenstva SK Slavia o stavu ubytovaných ukrajinských maminek s dětmi v hotelu Slavia.
16:13 Koordinace s místostarostou Davidem Kašparem ohledně adaptačních skupin.
Pondělí 28. 3.
9:00-11:00 Koordinace s radní pro finance Lucií Sedmihradskou (VLASTA) a radním pro školství Davidem Kašparem (VLASTA/STAN) o využití dotace pro integraci.
12:00-13:00 Zadání koordinátorce pomoci Ukrajině slečně Zině nastavení procesu získání ukrajinských učitelů a zajištění výuky ČJ.
15:00 Na poradě vedení informuji o průběhu zajišťování humanitární pomoci ukrajinským běžencům. Zároveň probíráme možnosti reakce MČ Prahy 10 na výzvu Ministerstva pro místní rozvoj. Shodli jsme se, že očekáváme v průběhu roku uvolnění několik nájemních bytů, které bude po nezbytných úpravách možné poskytnout ukrajinským uprchlíkům. Odeslala jsem tedy odhady, které vycházejí z obvyklé rychlosti uvolňování bytů a jejich průměrných parametrů.
16:30-17:30 Koordinační schůzka s ubytovanými maminkami v Bytovém domě Malešice – představení ubytovacích smluv a podpisy, ověření o poskytnutí humanitárním příspěvku, ukončení stravování 31.3., nákup lednic. Řešíme stoly a židle a doplnění matrací. Zaznívá prosba na kurzy ČJ.
Úterý 29. 3.
Na Radě MČ Praha 10 jsme odsouhlasili vznik adaptačních skupin v objektu Jasmínová.
11:36 Koordinace s vedoucím hospodářské správy ÚMČ ohledně technických podmínek dalších míst pro humanitární ubytování.
Čtvrtek 31.3.
14:26 Telefonická koordinace se správou Bytového domu Malešice o dovybavení jednotek poskytnutých z humanitárního důvodu v Bytovém domě Malešice matracemi. Sděluji názor gesčního místostarosty prezentovaný na poradě vedení, že nechce matracemi dovybavovat, protože jde o nouzové ubytování.
15:29 Telefonuje mi místostarosta Petr Beneš (Piráti) o dovybavení jednotek poskytnutých z humanitárního důvodu v Bytovém domě Malešice matracemi, kdy s nákupem souhlasí.
Pátek 1. 4.
10:40-11:30 Koordinační schůzka se slečnou Zinou, koordinátorkou pomoci Ukrajině MČ Praha 10 – téma: ukrajinské učitelky, kurzy ČJ.
12:11 / 15:06 Koordinace s provozovatelem Jídelny Malešice o znovu zprovoznění pro veřejnost a možnosti využití prostoru v dopoledních hodinách pro ukrajinské maminky.
12:00-14:00 Koordinační schůzka s radní pro finance Lucií Sedmihradskou (VLASTA) a koordinátorkou pomoci Ukrajině slečnou Zinou – témata: využití dotací pro integraci, výuka ČJ, adaptační skupiny.
14:14 Telefonická koordinace se správou Bytového domu Malešice o nákupu vybavení do jednotek poskytnutých z humanitárních důvodů.
16:00 Koordinační schůzka na místě v Rodinném centru Jablíčkov o průběhu zajišťování pomoci ukrajinským rodinám z okolí Malešic.
Sobota 2. 4.
9:19 Přijímám telefon se žádostí o vytipování míst na úklid Prahy 10, který chce organizovat Ukrajinka dlouhodobě žijící u nás a zapojit do něj ukrajinské běžence i ty, kteří k nám přišli kvůli válečnému konfliktu. Vše si domluví s úřadem v pondělí.
Pondělí 4. 4.
13:00-14:00 Koordinační schůzka se slečnou Zinou, koordinátorkou pomoci Ukrajině MČ Praha 10 – téma: ukrajinské učitelky, kurzy ČJ, kulturní program.
15:00-16:30 Proběhlo jednání s jazykovou školou Bohemia Institut o dopřesnění rozsahu výuky ČJ pro Ukrajince na Praze 10.
17:00-18:00 Osobní seznámení s provozovatelem ubytování 200 ukrajinských maminek s dětmi v hotelu Mars (společně se slečnou Zinou); návštěva hotelu a domluva o další spolupráci (kurzy ČJ, adaptační skupiny, využití blízkého hřiště, program pro děti).
18:00 Přijetí telefonické informace o ubytování cca 100 osob v soukromém objektu v Litevské ulici. Návštěva proběhne příští týden.
Úterý 5. 4.
16:00-16:30 Koordinační schůzka s Rodinným centrem Jablíčkov o průběhu zajišťování pomoci ukrajinským rodinám z okolí Malešic.
16:30-17:00 Koordinační schůzka s ubytovanými maminkami v Bytovém domě Malešice – informace o ubytovacích smlouvách a připravených jazykových kurzech. Obrovskou radost daly najevo úsměvem a potleskem. Na místě naše koordinátorky Zina a Marina zapsaly jednotlivé zájemce do konkrétních kurzů, které začínají zítra.
17:00 Telefonická koordinace se správou Bytového domu Malešice o obsazení uvolněné jednotky.
Pomáháme ubytovaným uprchlíkům v Bytovém domě Malešice. Sháníme ukrajinské učitelky. Volná místa v základních školách budou brzy obsazena a stovky dalších žádostí o umístění dětí přicházejí.
Pokračování textu Pomáháme ubytovaným ukrajinským maminkám – ruská agrese proti Ukrajině, týden IV.
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Uprchlíci z Ukrajiny. Jak se vaše město či obec zapojily nebo ještě zapojí do pomoci lidem prchajícím před válkou na Ukrajině.
Válka na Ukrajině převrátila naši Prahu 10, stejně jako ostatní města a městské části v Česku, naruby. Tváří v tvář humanitární katastrofě děláme, co můžeme. Přes stovku válečných uprchlíků jsme ubytovali v Bytovém domě Malešice, vyřizujeme žádosti o nastoupení dětí do škol, informujeme, poskytujeme základní poradenství.
Praha 10 musí ze dne na den zařídit ubytování pro 100 osob. Zvládneme to profesionálně? To důležité: strava, bydlení, práce, školy. V Bytovém domě Malešice stanovena pravidla vzájemného soužití.
Pokračuji ve výkazu práce starostky, týkající se humanitární pomoci ukrajinským běžencům v Praze 10. Převážná část starostí souvisí s ubytováním v Bytovém domě Malešice. Přibývá dětí, které bude třeba přijmout do základní školy. V úterý, kdy má tento výkaz práce uzávěrku, předseda vlády Fiala jedná v obléhaném Kyjevě s prezidentem Zelenským.
Pokračování textu Uprchlíků rychle přibývá -ruská agrese proti Ukrajině, týden III.
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Starosta versus starostka. V čem se liší práce mužů a žen na radnici? Liší se vůbec něčím? Co je pro vás, ženy na postech starostů, nejtěžší? Převládají na radnicích ženy nebo muži? Čím to je? Jak se vám, ženám, daří skloubit náročnou práci a rodinu? A naopak, jak muži, starostové, vnímají práci svých kolegyň? Připomínáte si v obci Mezinárodní den žen, nebo je to podle vás komunismem zprofanovaný svátek?
Dlouhodobým faktem je, že mužů v politice pracuje výrazně více než žen. V Praze 10 tvoříme výjimku. Naši devítičlennou radu, která schvaluje řadu důležitých rozhodnutí městské části, tvoří hned čtyři ženy. Každá jsme jiná a nerada zobecňuji. Proto jsem se rozhodla, že vám popíšu moji nejmilejší kolegyni a nejbližší spolupracovnici – a třeba tím odpovím i na otázku, co my, zástupkyně něžného pohlaví, můžeme vnést do politiky.
Radnice Prahy 10 má práce nad hlavu i za normálních okolností. Naše děti a školy, naši senioři a jejich starosti. Ruská válka proti Ukrajině působí komplikace, přesto se snažíme na konkrétní potřeby běženců z Ukrajiny reagovat v reálném čase. Pomáháme, efektivně řešíme, koordinujeme. Vlastním smyslem naší práce je pomoci ukrajinským maminkám a dětem postavit se na vlastní nohy. Máme za sebou 2. týden ruské agrese na Ukrajině. Zde je výkaz mé a naší práce.
Pokračování textu Postavit se na vlastní nohy – ruská agrese proti Ukrajině, týden II.
V současné chvíli jsou na Praze 10 stovky ukrajinských uprchlíků, víme o dvou velkých skupinách – cca 90 v hotelu Slavia a dalších asi 70 v hostelu na Vinohradech, ostatní jsou ubytováni v soukromých bytech i jinde. Situace se mění každý den, každou hodinu. Jako starostka MČ Praha 10 musím reagovat v reálném čase na velké množství informací a řešit nejrůznější situace. Zaráží mě, že v této době solidarity, někdo marní čas vytváření lživých článků a konstrukcí.
Reaguji tedy na lživý článek, který vyšel v časopise Naše Praha.*
V průběhu jednání zastupitelstva jsem s paní ředitelkou Policie skutečně mluvila a informovala mne o konkrétních ukrajinských uprchlících před válkou. To, že bych si cokoliv vymýšlela, abych kohokoliv zmanipulovala, je naprostý nesmysl. Pokud jsem něco špatně pochopila, byly to pouze dílčí logistické záležitosti. To ale nic nemění na podstatě sdělení: na Prahu 10 přijeli ukrajinští uprchlíci a já jsem okamžitě musela začít zařizovat jejich ubytování. Pro Vaši informaci, tito lidé už nejenže jsou ubytování, ale jejich děti u nás už také stihly nastoupit do školy. Řešila jsem už navíc další desítky konkrétních případů. Váš titulek o tom, že žádní uprchlíci nejsou, je tedy zcela lživý, stejně jako větší část textu.
Pokračování textu Jako starostka MČ Praha 10 musím reagovat okamžitě
Naše radnice pomáhá a prakticky reaguje na potřeby posledních dní. Jako starostka MČ Praha 10 musím na situace, které přináší exodus lidí z Ukrajiny, reagovat v reálném čase. Zde je výkaz mé a naší práce za 1. týden ruské agrese.
Pokračování textu Pomáháme Ukrajincům – ruská agrese, týden I.
Pokračování textu Stížnosti vystřídala radost, lidé oslavovali sníh
Pokračování textu O pivaři Karlovi a jeho abstinenční cestě za štěstím
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Nedovolené pálení. Jak se naše obec vypořádala s tím, že její obyvatelé či chataři pálí, co nemají. Je možné to nějak uhlídat?
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Co očekávám od roku 2022. Jaké investiční akce jsou v plánu? Jaká jsou má osobní očekávání? Co bych rád/a dokončil/anebo změnil. Co se asi nepovede?
Rok 2022 pro nás bude ve znamení školství. Budeme pokračovat ve stavbě nové mateřské a začneme s velkou rekonstrukcí proslulé základní školy. Zaplatíme projekty, které si už vloni vymysleli a vybrali samotní žáci. A to zdaleka není všechno.
Pokračování textu Stavíme, rekonstruujeme, děti vymýšlejí projekty
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: To byl náš rok. Jak hodnotíte uplynulých dvanáct měsíců života města, městské části, obce či regionu? Co se povedlo a co se naopak nepodařilo? Z čeho máte největší radost a naopak? Nastala v uplynulém roce chvíle, kdy jste byli pyšní, že stojíte v čele radnice? Pokud byste mohli něco změnit, co by to bylo?
Vážení přítomní,
Oblíbeným výrazem prezidenta a dramatika Václava Havla bylo slovo paradox.
A paradoxem je nepochybně i umístění poeziomatu na hřbitov.
Poeziomat – MLUVÍCÍ ROURA – se rozezní tam, kde dominantním jevem je ticho. Rozezní se, aby inspirovala, rozezní se, aby nerušila, ale dala směr.
Po Malvazinkách s texty Jana Nerudy, Mejly Hlavsy nebo Ladislava Klímy otevíráme poeziomat tady na Vinohradském hřbitově s poselstvím Václava Havla a slovy Jiřího Šlitra, Jaroslava Foglara či Petra Nováka.
Ale zpět k paradoxům.
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Listopad 89. Jak ve vašem městě/obci probíhala sametová revoluce? Účastnili jste se demonstrací? Připomínáte si nějak toto výročí? Jak se obec za 32 let proměnila?
V roce 1989 jsem zrovna dosáhla plnoletosti. Události spojené s revolucí už jsem tedy poměrně dobře chápala, a ještě pořád si živě vzpomínám, jak silně jsem revoluci prožívala. V Listopadu jsem nechyběla na Václavském náměstí. Plná hrdosti a očekávání.
Pokračování textu Zásadním nástrojem je svobodná diskuze s občany
Vážení přítomní,
setkáváme se na tomto místě někteří už potřetí.
Důvod naší přítomnosti zde je stále stejný.
Chceme si připomenout oběť života jedenačtyřicetiletého Vasyla Makucha, který se 5. listopadu 1968 stal v Kyjevě živou pochodní pro svobodu ukrajinského národa. Podle věrohodných svědectví zněla jedna z vět, kterou Vasyl Makuch vykřikl: „PRYČ S OKUPANTY ČESKOSLOVENSKA!“
A právě proto trvám, jako představitelka místní samosprávy i jako členka Senátu, na tom, aby zde veřejně byla přítomná pamětní deska věnovaná tomuto muži.
Tato deska připomíná minulost, na kterou nelze zapomenout.
Tato deska také připomíná přítomnost, ve které žijeme.
Křivdy a škody způsobené sovětskou okupací Československa mezi lety 1968–1991 byly nezměrné, bylo zlikvidováno nesčetně jednotlivých lidských osudů, plánů, vztahů a celých rodin.
O to více je třeba si připomínat ty, kteří nemlčeli, a obzvláště ty, kteří nemlčeli v zemích, odkud přijeli „vojáci v hranatých železných maringotkách“, jak zpívá Karel Kryl.
Děkujeme Vasylu Makuchovi, že nemlčel.
Děkujeme za jeho oběť a budeme si ji tady i nadále připomínat.
Chceme také bdít nad tím, aby se dějiny podobně ošklivým způsobem neopakovaly. To je výzva Vasyla Makucha.
Kéž se nám i Ukrajině daří posilovat demokracii, udržovat funkční demokratické instituce, jako jsou soudy, svobodná média, samosprávy. Kéž se daří nám i Ukrajině prosazovat spravedlivé a transparentní uspořádání společnosti i hospodářství, které slouží všem občanům, a ne zájmům jen vybraných lidí.
Děkuji za pozornost.
Renata Chmelová
senátorka Parlamentu ČR
starostka MČ Praha 10
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Městské a obecní kroniky
Pokračování textu Naše paměti ztloustnou každý rok o šest set stran
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Železnice. Vede přes vaši obec trať? Slouží dobře? Co budova nádraží? Je vhodným vstupem do města/obce? Může se vaše obec pochlubit jízdami historickým vlakem? Odkud a kam jezdí, kdo jej provozuje, je o jízdy zájem? Jak se na provozu podílí radnice? Kdy jste naposledy cestovali vlakem vy – a kam?
Desítka, to je hlavně pestrost a různorodost. Žádný div, že na své si u nás přijdou i milovníci železnice! Před dvěma týdny byli speciálně v pozoru, začala totiž fungovat nová zastávka, díky níž se dostanete ze Zahradního Města na pražské hlavní nádraží za 12 minut.
Stanice Praha – Zahradní Město se otevřela po více než tříleté rekonstrukci sedmikilometrového úseku trati mezi hlavním nádražím a Hostivaří. Naše obslužnost osobními a spěšnými vlaky se tak významně navýšila už koncem září. A od prosince přibydou ještě rychlíky na trase Praha – Tábor – České Budějovice, které zde budou nově zastavovat.
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Škola. Co děláme pro školáky. Zajímavé aktivity radnice. Pokud jste starostou v malé obci, řešíte nějak dojíždění děti do školy?
Školáci vstoupili do dalšího roku s covidem. Všudypřítomná epidemie nám už od loňského jara názorně ukazuje, jak důležité je lidské zdraví a péče o něj. Zároveň naše děti, stejně jako celou společnost, čeká vyrovnávání se s důsledky škod, které vir napáchal a stále páchá. Od toho se také odvíjejí aktivity radnice Prahy 10 a některých škol.
To, že hygiena je klíčová, jsme školákům vštěpovali už vloni. Tehdejší školní rok jsme odstartovali s bezdotykovými stojany na dezinfekci. Ty jsme rozmístili do všech námi zřizovaných škol a školek, a ještě jsme je doprovodili speciálně zpracovaným desaterem s radami a tipy týkajícími se hygieny a prevence nemocí
.
Pár slov při slavnostním otevření Malešické polikliniky …
Vážení občané, milí sousedé, vážení přítomní!
Vracíme vám dnes do užívání zrekonstruovanou Malešickou polikliniku.
Je to pro mne chvíle radosti a nepochybně i úlevy, že se podařilo dokončit dobré dílo. Že to, co jsme si vzali na starost, jsme dokázali převzít, udělat a dokončit. Že jsme nezklamali Vaši důvěru.
Cesta k cíli nebyla bez obtíží. Byla to dlouhá cesta, bylo na ní – za ta léta, co pamatujeme – dost odboček a zákrut.
Stovky hodin porad a diskusí s těmi, kdo zde poskytují zdravotní péči a museli se dočasně přestěhovat.
Stovky porad s těmi, kdo vytvářeli projekt, který musel splňovat nároky současné medicíny a vyhovovat pacientům i lékařům.
Stovky hodin nad stavebními pracemi, které doprovázejí různé větší i menší komplikace.
Ale dnes – dnes – je opravdu den, kdy se můžeme všichni právem těšit z toho, že občané naší městské části a zejména občané Malešic mají ve svém dosahu kvalitní a moderní zdravotnické zařízení.
Dokončili jsme rekonstrukci polikliniky včas a transparentně a doufáme, že k užitku všech, kdo sem budou přicházet.
Poděkování patří mé kolegyni paní radní Koumarové, zhotovitelům díla i společnosti, která bude Polikliniku provozovat.
Poděkování si zasluhují ti, kdo k rekonstrukci Polikliniky položili základy, na kterých jsme mohli stavět, tedy bývalí členové Rady městské části.
Akce, jako je rekonstrukce Polikliniky, se totiž nedá stihnout během jednoho volebního období. Náročné investiční akce jsou zkouškou konstruktivnosti politické reprezentace jako celku. I my politici se musíme v zájmu obce držet Hippokratovy lékařské zásady pomáhat – nebo aspoň neškodit.
Jsem ráda, že zrekonstruovaná budova Polikliniky je důkazem, že přes rozdíly mezi různými stranami existuje také společná vůle a společný cíl těch, kdo cítí odpovědnost za obec.
Tím cílem je efektivní poskytování dostupné a kvalitní zdravotní péče občanům. Na prvním místě péče poskytovaná seniorům, ale i všem, kdo jakýmkoli způsobem na vlastní kůži poznali, že lidský život je křehký a že lidské zdraví, duševní i tělesné, je nesmírně vzácná věc.
Máme tedy v Malešicích dobré zázemí pro praktické lékaře i pro specialisty v různých oborech. Poliklinikou pomáháme zajistit důležitou službu na území, které není v centru pražského dění. Malešicím to přináší rozvoj a občanům větší chuť zde bydlet a žít.
Kéž je malešická Poliklinika místem, kam lidé přicházejí s důvěrou za lékaři, kteří k nim budou empatičtí. Kéž je místem, odkud jako pacienti odcházejí povzbuzení a posílení. Kéž nám všem slouží dlouhá léta.
Renata Chmelová
starostka MČ Praha 10
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: To bylo naše léto. Jak se vydařil prázdninový čas v obci? Jaké akce (nejen kulturní, ale i investiční) jste připravili? O co byl největší zájem. Lišily se letošní prázdniny v něčem od těch předchozích?
Opravená budova prvorepublikového kina, multikulturní prostor Vzlet, už má hvězdné nájemníky.
Předložila jsem Radě MČ Praha 10 návrh odvolání MČ Praha 10 ve věci stavby nazvané: Obytný soubor „Blažimská“, bytový dům A, B a E (dříve Obytný soubor „Trojmezí“).
K mému velkému překvapení pro podání odvolání na Radě MČ Praha 10 dne 24. 8. 2021 hlasovali pouze radní za Koalici VLASTA. Koaliční partneři tak zablokovali podání odvolání a tím dali konečnou zelenou této stavbě.
Jaké důvody mne k odvolání vedli si můžete přečíst níže.
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Klima. Reflektujete nějak snahu Evropy, potažmo ČR snižovat emise? Jaké kroky v tom podnikáte nebo plánujete (např. zateplování budov, pořízení solárů na obecní budovy, bioplynky…)
Pokračování textu Máme tři pilíře ochrany životního prostředí
Zveřejňuji mojí reakci na dopis místostarosty MČ Praha 11, kde nesouhlasí s mým podáním odvolání ke stavebnímu povolení OC „Blažimská“ (dříve „Trojmezí“).
Naše městská část sice začíná blízko metropolitního centra, nenachází se ale přímo v něm. Nejsme tudíž lokalitou, kde se tradičně pěší zóny nejvíce využívají a kde jich také nejvíce vzniká. Přesto na našem území najdete celou řadu míst, kde vás auta rozhodně rušit nebudou a vy si můžete udělat krásnou procházku. A další budou v dohledné době vznikat…
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Očkování v režii obce. Jaké jsou vaše zkušenosti, přínosy, úskalí?
Byly to hektické dny. Tehdy v lednu se začala rozjíždět obří celorepubliková akce očkování proti CIVID-19. My, samosprávy, jsme od začátku měly omezené možnosti, jak našim občanům a zaměstnancům pomoci. Všichni jsme se snažili je maximálně využít.
Představuji vám policisty a policistku, kteří první zasahovali u požáru bytu v Černokostelecké. 20 lidí včetně dětí v 2kk, 3.p. Darovala jsem jim mutlifunkční nože. Jsem hrdá na to, že nasazují své životy. Poděkovala jsem jim za nás všechny.
Dobrovolní hasiči jsou nenahraditelnou součástí našeho IZS. Víte, že u nás na Praha 10 velmi často zasahuje parta Hasiči Praha – Dolní Měcholupy? A byli to právě oni, kdo v těsném závěsu za našimi strašnickými profesionály dojeli k hořícímu bytu na Černokostelecké, kde v 2+kk ve 3. patře bylo uvězněno 20 lidí vč. malých dětí. Už jsem vám představila policisty a profesionální hasiče, kterým jsem za jejich zásah poděkovala.
Ráda bych Vám teď představila jedinou dobrovolnou hasičku dolnoměcholupského týmu Míšu, která do příjezdu záchranky poskytovala ošetření a kyslík nejhůře postižené, kterou následně odvezl vrtulník. Chlapi prohledávali všechny byty, aby zajistili evakuaci a další poskytovali první pomoc popáleným dětem chladícími gely.
Představuji vám velitele zásahové jednotky a jeho chlapy z Hasičského záchranného sboru u nás ve Strašnicích, kteří před měsícem přímo zasahovali u atypického požáru v bytě na Černokostelecké ulici.
Požár uvěznil 20 lidí v 2+kk, 3. patro, s výsledkem 14 zraněných a z toho 6 dětí 1-7 let, 2 velmi těžce zranění. Byl aktivován traumaplán, nasazen Atego, přistával vrtulník.
Byla neděle odpoledne a já jsem měla zrovna pohotovostní službu za Praha 10 a tak jsem byla připravená pomoci s bydlením a zajištěním základních potřeb, kdo by to potřeboval. Z tohoto důvodu máme připraveny evakuační byty. Nakonec to nikdo nepotřeboval.
Pokračování textu Hasičský záchranný sbor ve Strašnicích – poděkování
Vážení a milí,
je mi ctí přivítat vás při této malé slavnosti – předání čestného občanství panu Karlu Čapkovi in memoriam.
Dovolte mi jako hostitelce pár slov na úvod.
Karel Čapek byl – A STÁLE JE – výrazným fenoménem české i evropské kultury.
Psal dramata, psal povídky, psal romány, psal sloupky.
Čapek jde vždy pod povrch. Vzdoruje myšlenkovým klišé, ale přitom si uchovává
obecnou srozumitelnost. Tohle spojení bylo – A STÁLE JE – vzácné.
Karel Čapek byl víc než spisovatel. Byl přirozenou veřejnou autoritou. Autoritou,
která za svá slova ručila.
Pokračování textu Udělení čestného občanství Karlovi Čapkovi
Také Vám uplynulý rok přinesl poznání, o koho se můžete opravdu opřít? V době epidemie COVID-19 leží na mnohých velké břemeno. Někomu možná už docházejí síly, odolnost a trpělivost. Chci tu jako Vaše starostka veřejně poděkovat.
Děkuji všem zdravotníkům na území MČ Praha 10, zejména těm, kdo pracují v LDN v Obloukové ulici a v nemocnici na Vinohradech. Poskytují v náročných podmínkách zdravotní péči i psychologickou podporu pacientům a příbuzným. I v situaci, kdy lidský život končí.
Vážení a milí sousedé!
První, co mě v souvislosti s kostelem napadne, je modlitba. Ale také prostor pro zklidnění a zastavení se.
Člověk tady zvedá hlavu k nebi. A zároveň tady hlavu sklání – před krásou a řádem světa, které nevznikly samy od sebe.
Přeji vám, aby váš kostel byl pomyslnou otevřenou náručí nejen pro ty, kdo se v něm pravidelně účastní bohoslužeb, ale i pro ty, kdo se sem přicházejí nadechnout, zabloudí sem jen tu a tam nebo o něm vědí, ale k jeho návštěvě se zatím odhodlávají.
Ať je váš kostel místem, kam si lidé chodí pro sílu jít dál svým životem.
A ať se vám Noc kostelů vydaří podle vašich představ! Renata Chmelová, starostka Prahy 10
Evangelická farářka Eva mi při příležitosti Noci kostelů položila tři otázky:
Myslíš si, že kostel, hospoda, hřiště, jsou místa, kde se vytváří komunita čtvrti?
Kostel, hospoda, hřiště a taky škola, náměstí nebo park.
Já osobně se snažím rozlišovat mezi společností a společenstvím, tedy komunitou.
To první je trochu abstraktní. Zato komunita, to jsou sousedé a lidé, kteří se aspoň trochu znají, stýkají se. Prostě to mezi nimi žije.
Kostel – katolický, husitský, evangelický i jiný – je pro mě jedno z mnoha prostředí, kde to žije, kde se lidé scházejí, aby si vzájemně pomohli a pomáhali i druhým.
První, co mě napadne v souvislosti s kostelem, je modlitba. A taky prostor pro zklidnění, zastavení se. Respekt před krásou a řádem světa, které nevznikly samy od sebe.
Myslíš si, že člověk, který není věřící, může vstoupit do kostela, a pokud ne, co mu v tom brání?
Fyzicky mu v tom asi nikdo nebrání.
Kostely jsou bohužel otevřené často jen během bohoslužeb a to je pro ty, kdo se bohoslužby účastnit nechtějí, kdo „to tam neumějí“, možná problém.
Asi by bylo dobré, kdyby kaple a kostely byly otevřené častěji. Na druhou stranu chápu, že existují vandalové a následné opravy jsou náročné.
Myslím si každopádně, že kdo přijde do kostela víckrát jen tak, „nadechnout se“, ten se může cítit lépe a možná cítí i méně ostychu „před posvátnem“.
Co si myslíš, že lidé v kostele dělají?
Jsem sice pokřtěná, ale do kostela nechodím.
Mám ovšem štěstí, že se kolem mě pohybuje docela dost věřících lidí.
V kostele nacházejí oporu, zdroj síly pro svůj všední život, a přitom jako každý mají své starosti a bolesti.
Vím taky, že se každou neděli modlí za svět kolem, za lidi, dokonce i za nás v politice.
To je pro mě dobrý signál a jsem ráda, že taková místa a takoví lidé existují.
Dovolte, abych s vámi sdílela moje poznámky k vystoupení na semináři Unie center pro rodinu a komunitu pro rodinnou politiku.
Jako starostce MČ Praha 10 mi záleží, aby práce radnice byla smysluplná, promyšlená a dobré výsledky práce politické reprezentace a úředníků byly udržitelné po delší čas.
Pokračování textu Pomoc pečujícím rodinám o děti s autismem z Prahy 10
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jste připraveni na turistickou sezonu?
Zbytek letošního roku zasvětíme architektovi Janu Kotěrovi, respektive stavbám, které u nás v Praze 10 postavil. Mezi nejznámější patří Trmalova vila, jeho vlastní (Kotěrova) vila a Vršovická vodárna. Zajímavosti spojené nejen s těmito objekty občanům zprostředkuje také naše výstava.
Prostudovali jsme s kolegou Milanem Maršálkem za Koalici VLASTA (předsedou výboru pro životní prostředí a předsedou komise územního rozvoje MČ Praha 10) všechny podklady k vydání stavebního povolení stavby Obytný soubor „Blažimská“, bytový dům A, B a E (dříve OS „Trojmezí“) a dospěli jsme k následujícím námitkám, které jsem za MČ Praha 10 podala.
Obdržela jsem podnět ohledně funkčnosti očkovacího centra v malešické poliklinice, které provozuje společnost EUC Klinika Praha.
Vážená paní starostko, se zájmem jsem si přečetl váš úvodník v časopisu Prahy 10 především část o očkování a očkovacích místech. Moje žena, 59 let, učí ve škole na Praze 10, bydlí na Praze 10 se přihlásila na očkování do Vinohradské nemocnice v den, kdy dostala kód, to je 27. února 2021 a dodnes nemá ani termín očkování. Kolegyně, které se přihlásily na Bulovku, do VFN nebo ÚVN, jsou naočkované. Kde je chyba?
Jedna z kolegyň se přihlásila na polikliniku v Plaňanské ulici a až na místě zjistila, že tam neočkují, proto se přehlásila jinam a už je také naočkovaná. Lepší je psát do úvodníku pravdu.
Mohu Vás ujistit, že pravdu píšu. Poliklinika Plaňanská je zaregistrována jako očkovací centrum, které jsem na základě výzvy hl. m. P., abychom jejich počet pomohli rozšířit, domluvila s jejím soukromým provozovatelem společností EUC. A tak mne zarazilo, že dle Vaší informací neočkují. Právě díky Vašemu dotazu jsem začala pátrat, co se děje.
Pokračování textu Znepokojení nad situací distribuce vakcíny v hl. m. Praze
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA
ministr zdravotnictví
Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2
Vážený pane ministře,
v souvislosti s povinným testováním žáků základních a mateřských škol na onemocnění COVID-19 bych Vám ráda nabídla spolupráci, která by dle mého názoru Ministerstvu zdravotnictví mohla přinést velmi cenné poznatky. Městská část Praha 10, jejíž jsem starostkou, a kde zároveň plním funkci senátorky Parlamentu ČR, zřizuje celkem 13 základních škol a 20 mateřských škol. V nich aktuálně využíváme testování antigenními testy, jež nám dodává a hradí Vláda České republiky.
Magazín Refresher se mne i dalších aktivních žen ve vyšší politice ptal, zda se setkáváme s urážkami či výhružnými zprávami a jak často takovým útokům musíme čelit.
Pokračování textu Jakým výhružkám čelí české ženy v politice?
Taková dlouhá fronta byla včera před Úřadem práce, když jsem šla ráno do mé kanceláře starostky. Pokud pobíráte příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek či příspěvek na péči – nemusíte nic dokládat a bude vám automaticky v dalším čtvrtletí, tj. od dubna zaslán ve stejné výši. To jsme odsouhlasili minulý týden v Senát Parlamentu ČR a už to platí. Prosím informujte o tom své známé.
Doufám, že to pomůže, protože situace mnoha lidí, kteří jsou na dávkách závislí (a to se nutně netýká jen sociálně slabých, ale třeba i maminek a tatínků na rodičovské dovolené či osamělých seniorů) je kritická a zpoždění vyplácení je často existenčně ohrožuje.
Horší zpráva je, že takový příspěvek píšu již poněkolikáté. Nejdříve v minulém roce bylo nutné dokumenty dokládat, pak zase ne. Pak za poslední čtvrtletí minulého roku opět ano. A nyní opět nebude třeba. Jde o minimalizaci přenosu koronaviru, takže opatření vítám, ale přijde mi, že v těchto neustálých změnách se lidé jen obtížně orientují.
ALE POZOR! Nebude se přihlížet k případnému novému doložení!
Pokračování textu ÚP automaticky přizná stejnou výši dávek jako pro 1.Q 2021, ALE POZOR!
Zahrádkářské osady tvoří součást zelené infrastruktury města. Slouží jako místo rekreace, ale i produkce, a zároveň zvyšují biologickou rozmanitost města.
Pro potřeby projednávání zahrádkářského zákona, jsem si udělala malou „inventuru zahrádek“ v celém mém senátním obvodu (většina MČ Praha 10 a sousední menší Městské části Dubeč a Štěrboholy). A momentální stav hodnotím jako poměrně uspokojivý.
Stanovisko senátorky Renaty Chmelové k přijetí zahrádkářského zákona
Tento týden bude Senát projednávat tzv. zahrádkářský zákon. Ve Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí jsem byla jediná ze členek a členů PRO jeho schválení. Nyní budu hlasovat stejně. Prohlášení zahrádkářské činnosti za veřejně prospěšnou totiž znamená podporu jeho přínosů pro obyvatelstvo, naše sídelní útvary a životní prostředí jako celek.
Zahrádkářská činnost má v České republice, potažmo bývalém Československu, svou spolkovou a svazovou tradici několika desetiletí. Po roce 1989 bylo zahrádkaření ovlivněno nezbytnými politickými změnami i změnami životního stylu, ale Český zahrádkářský svaz jako jednotná celostátní organizace přetrvává a působí dodnes. A má neuvěřitelných 130 tisíc členů!
I letos je na radnici Prahy 10 a na mé senátorské kanceláři vyvěšena tibetská vlajka. Vlajka se znakem slunce a sněžnými lvy je připomínkou násilného potlačení povstání proti čínské okupaci ve Lhase, po němž zůstalo 80 000 mrtvých Tibeťanů. Vlajka je symbolem solidarity s těmi, jimž se nedostává základních lidských, občanských ani politických práv.
Okamžitě jsme zareagovali na páteční (19. 2. 2020) rozhodnutí Vlády ČR, že respirátory (případně nanoroušky nebo dvě chirurgické roušky) budou na některých veřejných místech povinné od úterý, resp. následně od čtvrtka 25. 2. 2021.
Během tří dnů jsme rozdali 9.022 respirátorům potřebným lidem z Prahy 10, kteří jsou ve finanční tísni, nebo ochranné prostředky nedokázali sehnat v obchodech blízko svého bydliště.
1.400 respirátorů rozdali naše pečovatelky z Centra sociální a ošetřovatelské péče seniorům, o které pečujeme v jejich domácím prostředí.
Vážení přátelé, milý Radku, milá Ivano, milá Pavlo,
obdržela jsem Váš dopis datovaný 14. ledna 2021. Skládá se z výzvy k přehodnocení členství v přípravném výboru referenda Stop miliardové radnici a z politické obžaloby, že jsem jako starostka Prahy 10 v údajném konfliktu zájmů.
Já se přitom se svými koaličními kolegy jenom snažím dotáhnout do zdárného konce projekt, který nezvratně v letech 2017 a 2018 začala TOP 09, jejíž jste vy členy a příznivci! Dobře víte, a proto s touto kartou hrajete, že boj proti záměru postavit miliardovou, ale možná také 1,5 miliardovou radnici kdesi na Hagiboru stojí na počátku mé veřejné politické služby občanům Prahy 10.
Pokračování textu Přípravný výbor referenda Stop miliardové radnici 2014 vyčerpal svou funkci
Pokračování textu Odpovědi starostky na pět otázek pro měsíčník Vaše 10
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak se ve vaší obci ujal svátek sv. Valentýna a jak na něj pohlížíte vy sami? Obdarováváte své milované nebo dáváte přednost 1. Máji? Konají se u vás v obci nějaké akce spojené s touto novodobou tradicí? Co ve vaší práci a životě znamená láska?
Den svatého Valentýna, který připadá na tuto neděli, jsme si zvykli spojovat hlavně s obdarováváním. Řada lidí posílá svým nejbližším květiny, kupuje dárky, píše přáníčka. Pro mě osobně však lásku nesymbolizují ani tak věci, jako společné zážitky. Proto vás chci vzít na takovou romantickou procházku. Přijměte pozvání k nám, do Prahy 10 a ke mně do Záběhlic.
Pokračování textu Jak je to s přehlašováním pobytu dětí jen kvůli zápisu ZŠ a MŠ?
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Víte, jaký největší problém budete muset v novém roce překonat? Je to problém aktuální, nebo dlouhodobý? Jaké by bylo řešení?
Pokračování textu Budeme mít otevřenou radnici pro 21. století
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jaké hlavní akce bychom rádi uskutečnili. Které jsou reálné, které budou dokončené a které se nejspíše nepodaří a proč?
Můj pracovní život se z velké části přesunul do online prostoru. Osobní setkání nahradily videokonference, místo potřesení rukou si máváme přes obrazovku. A ani nejbližší aktivity zatím nelze pořádat jinak než přes síť. Někdy to šetří čas, člověk se nemusí přemisťovat po schůzkách. Ale není to zdaleka ono – já se s občany i kolegy mnohem raději vidím tváří v tvář. A tak se těším, až koronavirová omezení pominou. A zlepšuji si náladu plánováním.
Pokračování textu Musíme hospodařit jako ta nejzodpovědnější domácnost
Ptáte se mne, co děláme pro očkování jako městská část. Hned v samotném startu plošného očkování jsme v polovině ledna naočkovali klienty a personál tří desítkových domovů pro seniory a Léčebny dlouhodobě nemocných. Ve spolupráci s Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a praktickými lékaři se také podařilo naočkovat část seniorů, výhradně ze skupiny 80+. Naočkováni byli i zájemci z řad požárního sboru sídlícího ve Strašnicích. Nemocnici velmi děkujeme za tuto flexibilní možnost před vlastním spuštěním centrálního registru.
Pokračování textu Můj osobní postoj k celonárodní otázce očkování proti Covid-19
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Můj nejvydařenější Silvestr. Na kterou oslavu nového roku nikdy nezapomenete a proč?
Mám kamarády a známé, co Silvestr opravdu milují. Plánují ho (minimálně) týdny dopředu, ve velké partě, do nejmenších detailů. Mám ale i kamarády a známé, kteří přechod mezi dvěma roky upřímně nesnášejí. Coby zbytečně organizovanou zábavu v jejich světě založeném na improvizaci. Nejsem „extrémistkou“ ani jedním směrem, vyznávám plánovanou improvizaci.
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak v době předvánoční (a nejen v ní) pomáháte spoluobčanům, kteří to potřebují?
Kvapem míříme ke konci roku 2020: přelomového a velmi složitého pro nás všechny. Přinesl nám spoustu nových starostí a výzev. Přes všechno, co jsem z pozice starostky musela řešit, jsem se ale ze všech sil snažila ani jediný den nezapomínat na běžný koloběh života. A ten utváří i události, které jsou tu bez ohledu na koronavirus a jeho epidemii. Jednou z těch nejhezčích jsou blížící se Vánoce.
Pokračování textu Přání pod stromeček byla splněna za dva dny
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Ostuda města/obce. Popište místo, s nímž máte problém, a jak jej řešíte nebo jste vyřešili.
Spoustu věcí jako městská část sami neovlivníme. S kolegy proto často musíme občanům vysvětlovat, že tuhle ulici nebo budovu opravit nemůžeme, protože není v našem majetku, a tamtu službu neprovozujeme. Klíčovou oblastí, o kterou se samosprávy starat naopak musí, je školství. Jak se to s ním na Desítce má? Máme před sebou spoustu výzev. Spíš bohužel, než bohudík…
Pokračování textu Chátrajícím školám jsme předepsali recept za 1,7 miliardy
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak coronavirová doba ovlivnila vaši práci na postu starostky? V čem to je jiné než na jaře?
V Praze dne 26.10.2020
Vážená paní ministryně,
děkuji za Vaši odpověď na můj dopis z 16. října 2020, ve kterém jsem Vás vyzývala k urgentnímu řešení situace na úřadech práce. Žádala jsem Vás, abyste opět umožnila vyplácení příspěvků na bydlení podle dokumentů dodaných za předchozí čtvrtletí. Jsem moc ráda, že soustředěný tlak odborné veřejnosti a občanů pomohl rozhodnutí vlády ČR na Váš návrh schválit výjimku, která ušetří lidem cestu na úřad práce. Protože to je to, co je teď opravdu důležité.
Pokračování textu Reakce ministryně Maláčové na mojí výzvu ke kolapsu Úřadů práce
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Nováopatření proti coronaviru. Co přinesla a jak je hodnotím?
V březnu jsme nasedli na pořádně rychlou horskou dráhu. V souladu s vládními nařízeními jsme se v preventivně-bezpečnostních opatřeních dostali až k pomyslnému vrcholu. Pak následoval letní pád směrem k „normálnímu“ životu. Už tehdy jsme ale měli neblahé tušení, že po rovině dlouho nepojedeme. A tak jsme dělali vše pro to, abychom se na ten kopec, který je po minulém čtvrtku opět strmější, připravili. Co konkrétně? A na koho a co se můžu spolehnout?
VÁŽENÍ OBYVATELÉ PRAHY 10, MILÍ SOUSEDÉ,
máme dobrou zprávu. Rekonstrukce naší desítkové radnice se konečně blíží! Úspěšně se nám podařilo zajistit zásadní zdroj financování, tedy bezúročnou půjčku od Magistrátu hl. m. Prahy, pro kterou se vyslovila většina zastupitelů hlavního města Prahy. Je vidět, že naše radnice není jen otázkou lokální, ale její havarijní stav si se vší zodpovědností uvědomují politici na hlavním městě. Moc jim za to jménem celé Prahy 10 ještě jednou děkuji.
Pokračování textu Rekonstrukce naší desítkové radnice se konečně blíží!
Senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, jehož jsem členkou, uspořádal 25. 9. 2020 veřejné slyšení Senátu Parlamentu ČR na téma: Odolnost veřejných institucí vůči zahraničním vlivům. Vystoupila jsem se zkušeností a popisem situace Prahy 10 ve vztahu ke komunistické Číně, která je členitá a pestrá.
Vážení přítomní,
jsem starostkou MČ Praha 10, fakticky 6. největšího města v České republice. Ano, přišlo mi z čínské ambasády blahopřání ke zvolení. Současně jsem senátorka v obvodu, který se z drtivé většiny kryje s naší Městskou částí. A ano, přišla mi již reakce na některé mé politické kroky coby senátorky.
Problematika sílícího vlivu ČLR na politické dění v České republice se prolíná všemi vrstvami politiky.
Začnu jedním klišé, s nimiž se ve veřejném prostoru setkáváme.
1. Komunální politika není tolik o abstraktních hodnotách, ale o opravě chodníků, péči o školy atd.
Je to pravda, nebo ne? V Praze 10 stejně jako jinde vyvěšujeme tibetskou vlajku – a odezva z čínské strany zpravidla přijde a není milá.
Proč tomu tak je? Proč jim to není vlastně jedno? Myslím, že je nad chápání autoritářských a totalitních režimů vůbec skutečnost, že samosprávy, samosprávy plně autonomní, neovládané z centra, existují.
Opravdová, nikoli socialistická demokracie stojí na dělbě moci – na dělbě moci mezi centrem, regionálními samosprávami a samosprávami městskými a obecními. Starosta či hejtman mohou zastávat ve věcech veřejného zájmu jiný názor než vláda.
Bohu díky, že tu nemáme centralismus čínského typu. Centralismus je princip řízení, ale především účinné kontroly společnosti. Kde jsou samosprávy, tam je i svoboda a větší ekonomická prosperita.
Samospráva, subsidiární rozhodování na co nejnižší možné úrovni, rozvoj měst a obcí s pomocí, ale bez škodlivých zásahů státu je přínosem a zároveň zranitelným místem.
Nyní přejdeme k MČ Praha 10. Proberme zdejší situaci jako modelový příklad.
(2. Situace Prahy 10)
Situace Prahy 10 ve vztahu ke komunistické Číně je členitá a pestrá.
(a) Stadion)
Na našem území je stadion známého fotbalového klubu vlastněného čínským majitelem. Jako starostka musím jednat s každým, kdo mne o to požádá. Musím jednat, ovšem s jistým sebevědomím, s vědomím toho, že to má být výhodné pro Prahu 10, že to má být přínosné.
Musím jednat o bezpečnosti v souvislosti se zápasy, o hluku v souvislosti s hudebními koncerty, o parkování v bezprostředním okolí.
Přijde-li náznak (a on přišel), že se nemám jako starostka a senátorka vyjadřovat k tématům lidských práv v Číně nebo v Tibetu – a už vůbec ne na demonstraci před čínskou ambasádou – odpověď na to mám jednoduchou a ráznou.
„Do toho, co si jako představitelka samosprávy a členka zákonodárného sboru dovolím kde říci, vám, druhá strano, nic není.“
A proč? Protože nežijeme v centralisticky řízené společnosti.
(b) Škola)
Na našem území také sídlí jedna soukromá vysoká škola, jejíž součástí je tzv. Konfuciův institut.
Za minulých politických reprezentací Prahy 10 mezi touto školou a vedením MČ fungovala evidentně čilá spolupráce.
Úředníci si tzv. výhodně doplňovali vzdělání (ze školného měla užitek ona škola). Vzdělání v „tempu turbo“ si zde doplňovali i politici a pozdější lobbisti z Prahy 10.
Privilegování dané školy se projevovalo i v sociálním programu pro děti z dětských domovů. Ještě jako opoziční formace jsme prosadili, aby děti nemusely studovat výhradně právě jen na Vysoké škole finanční a správní, ale i na ostatních vhodných veřejných, církevních či soukromých školách.
Jako představitelka samosprávy ovšem nevím o jiném nástroji, který bychom mohli ve vztahu k této škole použít, než je plnohodnotné a oboustranné dodržování nájemní smlouvy.
Za sebe mohu říci, že privilegované vztahy byly zrušeny.
To, co se tam učí, jak kvalitně se tam učí a jestli se něco děje na Konfuciově institutu, který je v jiných zemích v hledáčku bezpečnostních složek, není věcí samosprávy, ale státu.
(c) Strategické kontakty)
Samospráva, i ta naše, se může díky své autonomii stát branou k pronikání a šíření čínského vlivu do naší země.
Vlastní správa věcí veřejných v obci, městě, městské části nebo kraji přináší relativně silnou finanční autonomii. Svoboda a odpovědnost samospráv je hřištěm, kde mohou padat čínské nabídky, nebo dokonce návrhy na investice.
Jako existují strategické body a strategická infrastruktura na státní úrovni, tak existují věci strategické povahy i na úrovni krajských, městských a obecních samospráv. Existují také strategické kontakty, „lidé, o nichž se mluví a s kterými se musí mluvit“.
V tom mohu posloužit opět jedním komunálním příkladem z Prahy 10, který by neměl být následován.
Je říjen 2015, a moje předchůdkyně v úřadu, Dr. Kleslová, se setkává „se zástupci čínských neziskovek a místních samospráv“. Hledali, cituji: „na Praze 10 inspiraci, jak zapojit občany do rozhodování“. http://www.celebritytime.cz/cinska-delegace-jednala-v-praze-10-art.html
„V Praze 10 se čínská delegace seznamovala s projektem participativního rozpočtu, který je unikátní aktivitou i v rámci České republiky,“ referují Parlamentní listy.
„Participativní rozpočet“ v tuhém centralisticky řízeném čínském státě? Nezní Vám to jako protimluv? Mně tedy ano.
Nepodařilo se nám na radnici najít žádný materiál, který by mluvil o účelu této návštěvy.
Tedy přesněji řečeno o žádném jiném účelu, než si vylepšit obraz v očích čínské strany.
Ale uvědomme si časové souvislosti:
Podzim 2015, kdy k návštěvě došlo, je dobou vrcholících snah jisté části naší politické scény o vylepšení vztahů s ČLR.
Za rok a půl dojde k českočínskému summitu na Pražském hradě.
Za rok se odsouhlasí ona neslavná smlouva mezi městem Prahou a městem Pekingem, vypovězená v roce 2019.
Uzavírám tím, že píár tehdejší paní starostky se vylepšil v očích Pražského hradu a různých pročínských hráčů. A to je myslím vše, čeho protřelá pražská advokátka a politička dosáhla.
Shrnutí a doporučení
Dala jsem několik příkladů nevýhodných nebo jednostranně výhodných kontaktů Prahy 10 a čínského vlivu. Dovolte mi na závěr pár zobecňujících doporučení.
1) Obranou proti vlastní skleslosti je jen zdravé sebevědomí a znalosti. Například vědomí toho, že samosprávy nejsou odstřiženy od tzv. velké politiky. Samosprávy jsou součástí našeho politického života, autonomním hráčem, který může leccos vylepšit, ale i leccos zkazit.
2) Je třeba si být vědom a pevně stát na našem zapojení do západních politických a vojenských struktur. Nehrát hru zvanou „politika všech azimutů“, protože ta se nám může velmi vymstít. Představitelé samospráv i zákonodárci musí být pozorní a odmítat zdánlivě nevinné pozornosti.
3) Obecně je třeba sledovat zájem čínských hráčů o energetické společnosti na úrovni měst a krajů, o výstavbu dopravních projektů na úrovni regionů, o optické sítě, jejichž služeb využívají státní podniky, o vše, kde je vážný veřejný zájem. Sledovat a střežit, zkoumat záměr a motivaci zájemce o tu či onu akvizici či investici.
4) Dále doporučuji:
a) U představitelů samospráv i u veřejnosti zvyšovat povědomí o čínském zájmu o nás, o ně. Z toho vyplývá
b) Pokračovat v mapování a klasifikaci čínského vlivu v ČR. Z toho vyplývá
c) Zvyšování sebevědomí role samospráv v rámci bezpečnostního systému ČR. Dovolte mi ocitovat strategický dokument našeho Ministerstva zahraničních věcí:
„Zajišťování bezpečnosti ČR nemůže být pouze záležitostí složek, které jsou k tomu výslovně určeny, ale svým právně stanoveným podílem k němu přispívají jak státní orgány a orgány územní samosprávy, tak i právnické a fyzické osoby.“
(zdroj: https://www.mzv.cz/…pdf)
A za d) Zvyšovat odolnost samospráv vůči čínskému vlivu. Jak? Osvětou a publikováním případů ovlivňování samospráv.
Děkuji Vám za pozornost.
Renata Chmelová
senátorka PČR
členka výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: To bylo naše léto. Jak hodnotíte uplynulé dva měsíce prázdnin? Jaké akce jste museli odložit a které se naopak podařili?
Kalendářně sice ještě trvá, pro mě léto ale představují hlavně prázdniny – červenec a srpen. Jaké bylo? Když budu parafrázovat známou komedii ze 70. let, bylo to léto s COVIDem. Po skončení nouzového stavu jsme se snažili nastartovat komunitní život v naší městské části. Podporovali jsme hlavně menší akce a nabírali síly na poslední třetinu roku. V ní to totiž na Desítce bude opravdu jízda!
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Naše rozkvetlá obec. Jak to. u nás vypadá během léta z hlediska výzdoby, zeleně a stinných oáz? Pečujete nějak o zelené plochy?Pořádáte soutěže? „Radost květin za oknem… Není to jenom radost z té krásy a něžnosti, ale taky radost z úspěchu při pěstování,“ napsal Karel Čapek, génius mezi spisovateli a muž, který žil u nás v Praze 10. Ani nevíte, jak mu rozumím!
starost
Ptá se mě občan Daniel S., co pro mě osobně znamená „odkaz“ Václava Havla v rovině politické, občanské a umělecké. Správné otázky, které si zaslouží odpověď. 
Pokračování textu Odkaz Václava Havla: BEZPEČÍ, SILNÝ OBČAN, CONSUL
Loni jsme udělali zásadní změny ohledně bytové politiky na naší Desítce. Přijali jsme nové zásady pronajímání bytů. Změnili jsme způsob práce bytové komise. Dali jsme tak možnost bydlení i lidem v závažné bytové nouzi. Otevřeli jsme Kontaktní centrum bydlení, kde vám rádi pomůžeme vyplnit žádosti či zodpovíme dotazy.
Jako starostka najednou vidím věci jinak
Dostupnému a sociálnímu bydlení se věnuji již roky. Jako opoziční zastupitelka na Praze 10 jsem byla členkou Komise bytové politiky a také jsem se o bydlení aktivně zajímala. Účastnila jsem se mnoha konferencí, seminářů, ale hlavně jsem mluvila s lidmi, kteří na Praze 10 bydlí a musí řešit, z čeho budou platit nájem, kde najdou byt pro svou rozrůstající se rodinu, nebo jak pomoci známé seniorce, která již na údržbu svého velkého bytu nestačí, ale neví, jak si sehnat jiné bydlení. Po svém zvolení senátorkou jsem pokračovala ve své snaze pomoci řešit problémy s bydlením a aktivně jsem se tématu věnovala jako členka Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a následně jako předsedkyně Podvýboru pro bydlení.
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Oázy uprostřed měst a obcí. Máte ve měste kašnu? Zřídili jste veřejná pítka?
Ten pocit zná asi každý obyvatel města. Když panuje všude kolem vedro, pobyt venku na ulicích se stává doslova nesnesitelným. Zástavba zkrátka ještě násobí už tak vysoké teploty. Zabránit tomuto negativnímu jevu úplně nejde, zmírnit ho ale dokážeme. Pečujeme o zeleň, sázíme nové stromy. Ale ruku na srdce: co vyprahlému člověku pomůže víc než voda?
Vlajky na veřejných budovách mají upozorňovat na podstatné věci.
Romská vlajka v Praze 10 i na jiných místech v naší zemi znamená připomenout si s úctou povraždění 3000 Romů v koncentračním táboře v Osvětimi.
Nacisté zde v noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidovali tzv. rodinný cikánský tábor.
V koncentráku v Auschwitz zahynulo kvůli nacistickému běsnění 20 000 Romů a Sinthů. Z dnešního Česka zmizelo během války celkem 6000 našich romských spoluobčanů. Zatímco židovské i české oběti byly s pietou připomínány prakticky od konce války, vyklizení prasečince v Letech u Písku na místě romského koncentračního tábora doprovázely více či méně hrozná až hrůzná zpochybňování, „ekonomické analýzy“ atp.
Tváří v tvář 326 romským obětem v Letech u Písku, tváří v tvář cílené likvidaci romské inteligence, tváří v tvář pokusům současných falešných vlastenců stavět národní a občanskou pospolitost ne na občanských ctnostech, ale na příslušnosti k národu a kmenu a na nenávisti k cizím, k Romům atd. je třeba symbolicky zvednout hlas a romské oběti si zvláštním způsobem připomenout.
Sama si v tichosti připomínám oběti války z Prahy 10 i statečnost odbojářů. Romský holocaust je pro mne věc, na kterou slova nestačí. Vzpomeňte na ně prosím uprostřed léta i Vy.
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak se vaše obec vypořádává s problematikou sucha?
V době, kdy píšu tyto řádky, si na malé množství srážek zrovna stěžovat nemůžeme. Přesto myslím na sucho – a to nikoliv s úlevou. Je totiž dlouhodobým strašákem všech měst, jejich části nevyjímaje.
Vážená paní ředitelko,
navazuji tímto na naši osobní schůzku ze dne 8. 7. 2020 k záležitostem týkající se historicky významných objektů na MČ Praha 10. Dovolte mi, abych Vám touto formou ještě jednou poděkovala za milé setkání a mnoho podnětných výstupů směřující k ochraně našeho kulturního dědictví.
Pokračování textu Historicky významné objekty na Desítce – spolupráce s Národním památkovým ústavem
Vážený pane ministře Zaorálku,
dovoluji si Vás oslovit jako starostka Městské části Praha 10 a také jako senátorka. Téma, které bych s Vámi ráda probrala, si to totiž žádá. Je jím Karel Čapek.
Městská část Praha 10 je majitelem vily Karla Čapka. Je to jedna polovina dvojvily, kterou Čapek obýval spolu se svým bratrem Josefem. A je to ta část vily, kde také v roce 1939 zemřel.
Byla jsem se dnes poklonit památce Milady Horákové. Na místě, kam se za ní už nechodí: u nás na Desítce, v urnovém háji strašnického krematoria. Pamětní desku Miladě Horákové zde na společném pohřebišti nechala odhalit Konfederace politických vězňů na počátku 90. let. Její symbolický hrob poblíž baziliky sv. Petra a Pavla na Vyšehradě vznikl až později.Chtěla jsem být sama a přemýšlet o ní. O jejím životě, o justiční vraždě spáchané před 70 lety.
Četla jsem několikrát dopis Milady Horákové svým blízkým na rozloučenou. Tolik odvahy, síly, lásky k blízkým i k těm, za něž bojovala. Tolik víry, která se umí odevzdat do Božích rukou…
Milada Horáková byla člověkem z jednoho kusu. Manželka, maminka, politický lídr schopný vést tvrdý, ale čestný politický boj, ale i bytost obdařená empatií. Pro ni to byl boj PRO něco a ZA někoho, nikoli PROTI něčemu a ZA sebe.
Velmi jí záleželo na zlepšování životních podmínek i příležitostí žen. Věnovala se ve veřejném prostoru důsledně tomu, čemu dnes říkáme slaďování rodičovské a pracovní role. V poválečném období hájila důsledně demokratické poměry, měla blízko k prezidentu Benešovi.
Byla tak velký formát, že si ji komunisté po Únoru 1948 vyhlédli, aby ji brutálně obětovali. Aby národu ukázali pěst a násilí. Aby z občanské společnosti, z jednotlivců, z nás všech vyhnali naději na znovunastolení demokratických poměrů.
Podařilo se jim to? Zčásti jistě ano, ale ne zcela a právě v tom je naše naděje.
Lidé jako Milada Horáková odolali, zůstali pevní, nerozežrala je vnitřní nenávist. Lidé jako ona, jako Josef Toufar, jako stovky politických vězňů, odpykávajících si v součtu tisíce let nespravedlivých trestů, nám zůstali v paměti. Stojíme u jejich památníčků, vyslovujeme jejich jméno, čteme si v jejich písemnostech, inspirujeme se jejich životem, nezdolností, ochotou nasadit svoje síly ve prospěch druhých lidí.
Milada Horáková napsala poslední dopis svého života. Čteme v něm obyčejné, nesmírně silné věty:
„Uplatni svoji statečnost za to, co buduje, a ne za to, co boří!“
„Opřete se o vše, co Vás chce a může podržet. Žijte, žijte!“
„Nejsem bezradná a zoufalá. Nehraji, je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí.“
„Mám Vás tolik ráda a taková láska se přece nemůže ztratit, rozplynout. Nic se na světě neztrácí, všechno nějak vrůstá dál a ožívá znovu.“
„Jděte vždy jen s tím, co je blízko životu. Držte se jeden s druhým a opírejte se navzájem! Znovu opakuji: ten nový, blížící se život mne ohromně vyrovnal.
„V boji se padá, a co je jiného život než boj.“
„Jsem pokorná a odevzdaná do vůle Boží. Tuto zkoušku mi určil a já jí procházím s jediným přáním: abych splnila zákony Boží a zachovala své čestné lidské jméno.“
Abych zachovala své čestné lidské jméno. Tak ať se stane, tak ať se děje, tak ať se daří.
Renata Chmelová
LIST MILADY HORÁKOVÉ z 27. června 1950 Praha-Pankrác věznice
Moji nejmilejší,
ještě několik slov. Měla jsem z našeho setkání nesmírnou úlevu. Jen Věruška mi velmi leží na srdci a to budoucí, co vymění svůj život za život můj. – Je to zvláštní shoda okolností; když se měla narodit Jana, udělala jí místo na světě naše máma. Teď dělám tu výměnu životů zase já. Milovaná, předrahá sestřičko moje, budeš maminkou, někdo, kdo uvidí nový svět, se hlásí o své právo. Musíš pro něho a jen pro něho teď žít. Nedej mu do vínku srdce a nervy zatížené smutkem a jeho dekadencí. Přiveď na svět celého, zdravého a krásného člověka s pevnými nervy. Ať to bude děvče, nebo hoch, musí to být bojarský junák! Prosím Tě, Věruško, na kolenou, chraň ho, kvůli mně a pro lepší příští. Modlím se v těchto posledních chvílích za Tebe a šťastnou Tvou těžkou hodinku matky. Budeš mít teď dvě děti. Vás ostatní prosím: teď všechno pro ten nový život: Pepíčku, tolik na Tebe spoléhám. Jano, jsi statečné děvče – mám z Tebe radost – jen uplatni svoji statečnost za to, co buduje, a ne za to, co boří. – Jsem úplně klidná a připravená. Byl u mne pan farář, a i když nemohl přijít dr. Kučera, bylo mi to velikou posilou – prosila jsem jej, aby také a hlavně Vám věnoval teď svou pomoc. Opřete se o vše, co Vás chce a může podržet. Žijte, žijte! Jste taková krásná trojice. Dědeček přijde časem také o svou bolest – buďte s ním! Maminka Horáková se opře o svou víru. Má děvčátka ze Sadské, Věrka, Anička, Boženka, budou také s Vámi. Co Vás je, já jsem sama a musím si také pomoci. – Nikdy jsem nepochybovala o Vaší síle, ale překvapili jste mne. Bude to ještě bolet chvíli, ale pak už stále méně a méně. Jděte na louky a do lesů, tam ve vůni květů najdete kousek mne, jděte do polí, dívejte se na krásné a všude budeme spolu. Dívejte se na lidi kolem a v každém se něčím obrazím. Nejsem bezradná a zoufalá – nehraji, je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí. – Vyžádejte si dopis, který jsem Vám napsala, a v něm je celý můj odkaz. Je jen pro Vás, alespoň něco v životě, co patří pouze Vám a těm, které mám tolik ráda. Všechno se mi v posledních chvílích zdá jako neskutečné, a přeci počítám už jen minuty. Není to tak zlé – jen o Vás teď jde, ne už o mne. Buďte silní! Mám Vás tolik ráda a taková láska se přece nemůže ztratit, rozplynout. Nic se na světě neztrácí, všechno nějak vrůstá dál a ožívá znovu. – Jděte vždy jen s tím, co je blízko životu. Držte se jeden s druhým a opírejte se navzájem! Znovu opakuji: ten nový, blížící se život mne ohromně vyrovnal. – Mám už dohráno opona se spouští, ale už se zase nový kus začíná. Ať je v něm však jen slavný a vítězný hrdina – žádná už tragédie! Mám Vás tolik, tolik ráda. Líbám Vás a tisknu. Jsem v mysli a modlitbách jen a jen u Vás. Hrála jsem to snad špatně, ale myslela jsem to poctivě. To mi můžete věřit. Jsem pokorná a odevzdaná do vůle Boží – tuto zkoušku mi určil a já jí procházím s jediným přáním: abych splnila zákony Boží a zachovala své čestné lidské jméno. Neplačte – neteskněte moc – je mi to takhle lepší než pozvolna umírat. Dlouhou nesvobodu už by mé srdce nevydrželo. Takto se rozletím zase do polí a luk, strání a k rybníkům, na hory i v nížiny. Budu zase nespoutaná, a ten klid a mír. Dejte mi ho – bylo toho tolik, co bylo nutno překonávat – chci už jít. Nebraňte mi svým nářkem. Musíte teď žít také za mne. Líbám Vás, líbám. S Bohem – vrátím se ve Vašem synovi nebo dceři. Už se zase vidím nově na světě. Bůh Vás posilni a teď abyste dobře to dítě postavili do světa. Janičko, miláčku, dceruško. Věro, sestřičko má, Pepíčku, táto můj, babinko, holčičky Věro, Aničko, Božko a Ty můj zatoulaný, drahý, jediný, krásný muži. Cítím; stojíte tu se mnou. Teď ještě pevný ruky stisk. – Ptáci už se probouzejí – začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi!
Jsem jen a jen Vaše
Milada
Přesně před rokem jsem v Praze 10 přivítala vzácnou návštěvu: prezidentku Slovenské republiky, paní Zuzanu Čaputovou, která v neděli 21. června oslavila 47. narozeniny. Paní prezidentka je pro mě velkou inspirací pro věcnost a neokázalost, s jakou zastává svoji funkci, ale také pro důslednost, s kterou zdůrazňuje hodnoty občanské společnosti a soudržnosti.
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak pandemie dopadla na vaši obec? Projeví se propad příjmů na investicích?
Představte si, že si pěkně na celý rok rozplánujete výdaje: „Musíme opravit dětský pokoj. Jezdit jen hromadnou dopravou donekonečna nejde, k babičce na venkov se o víkendu vůbec nedostaneme. Potřebujeme auto. Taky tu zahradu před domem by to chtělo zrenovovat. No a mohlo by mi zbýt i na nějaké ty pěkné šaty a několik párů lepších bot…“
Vážení obyvatelé Prahy 10, milí sousedé,
všechny vás opět velmi ráda zdravím na stránkách našeho radničního měsíčníku. Budu opravdu hodně děkovat, protože prostě musím.
Byl by to nudný příběh, kterých jsem ve funkci starostky městské části Praha 10 zažila bezpočet. Okolnosti, konkrétně hnutí ANO, Mladá fronta DNES a Deník tomu ale chtěly jinak. A tak tu šedou historku nabarvily co nejkřiklavější barvou – a udělaly z blechy slona.
Potřebujeme opravit radnici. Zdědili jsme ji ve značně neutěšeném stavu a není na co čekat. A tak jsme pokračovali ve výběrovém řízení na zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci. Navázali jsme na naše předchůdce, vybrali firmu a jedeme dál podle plánu, hotovo bude nejpozději v roce 2025.
A teď ta pohádka…
Vážené dobrovolnice, vážení dobrovolníci, zástupkyně a zástupci desítkových odpovědných organizací,
dovolte, abych vám všem osobně a srdečně poděkovala za významnou a vysoce přínosnou pomoc, kterou jste Vy osobně nebo Vaši kolegové nezištně věnovali ve prospěch našich spoluobčanů a sousedů z Prahy 10. Věřte, že je mi velkou ctí, být starostkou 100tisícového města, které se v době nouze může opřít o jednotlivce, kteří neváhají věnovat čas, organizační dovednosti a pracovat pro druhé. I díky vám a spolu s dalšími profesionálními (zejm. pracovnicím a pracovníkům IZS a úřadu MČ a jejích organizací) i dobrovolně působícími spoluobčany jsme společně a se ctí zvládli nouzový stav i na naší městské části. Praha 10 se tak o to rychleji může nadechnout k dalším krokům, které pomohou našim občanům i celé městské části.
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak se staráte o kvalitu místních silnic a chodníků? Hlásí občané problematická místa?
Téměř denně nás lidé na sociálních sítích a přes aplikaci zmapujto.cz. informují, kde je nebezpečná díra v silnici či kde by se hodila výměna dlažby v chodníku. Většinu komunikací nevlastníme ani nespravujeme, přesto se zabýváme každým námětem. Co můžeme, opravíme, co nemůžeme, předáme kolegům z Technické správy komunikací hl. m. Prahy (TSK). A zároveň vyvíjíme maximální úsilí, aby všechny opravy probíhaly v souladu s charakterem konkrétních míst.
Držím palce všem ženám, které bojují s rakovinou vaječníků!
Poslední více než dva měsíce řešíme všichni hlavně zdravotní rizika spojená s koronavirem. Proto je letošní 8. květen, jakožto Světový den boje s rakovinou vaječníků, tak i kampaň Hippokrates nadační fond a ONKO Unie, o.p.s.v něčem výjimečná. Upozorňují totiž nás ženy na to, že bychom ani v této době neměly zapomínat na prevenci jiných, často mnohem hůře léčitelných nemocí. Jen rakovinou vaječníků ročně onemocní přes 900 Češek, to je každý týden 18 žen!
#brca #brcanejsoujenprsa #wocd #worldovariancancerday #masks4all #powerfulvoice
Připomněla jsem události spojené s Pražským povstáním v květnu 1945 u památníku na podestě Husova sboru na Vinohradech.
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Co vám „doba koronavirová“ dala a vzala?
Vezmu to symbolicky od negativního k pozitivnímu. Doba koronavirová nejen mně, ale asi nám všem vzala volnost pohybu a řadu domnělých jistot. Ale jak známo: každá krize naplno odhalí charaktery a na povrch vyplave to, co zůstává za normálních okolností zcela či aspoň částečně skryté. A to, co jsem zjistila o naší společnosti, mě velmi mile překvapilo.
Kontejnerové překladiště na hranici obytné zástavby nebude! V posledním kole řízení EIA (proces posuzování vlivů na životní prostředí) bylo pro „Terminál Malešice“ navrženo ze strany nezávislého posudkáře tzv. nesouhlasné závazné stanovisko. A oznamovatel projektu, společnost Rail Cargo Terminal-Praha s.r.o., se rozhodl předčasně ukončit celý ze zákona nezbytný proces posouzení.
Pokračování textu Uspěli jsme! Investor stáhl projekt Terminál Malešice
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak se vaše obec / město zapojuje do boje s koronavirem?
Máte pocit, že zrovna teď střídá jedna špatná zpráva a katastrofická vize druhou? Že bezpečný svět, na který jste si zvykli, zmizel a nahradila ho planeta, kde se lidé před sebou navzájem musí chránit rouškami a rukavicemi? Ano, pandemie nového koronaviru způsobila nám všem šok. Přinesla spoustu smutku. Ale také zrodila nové hrdiny. Hrdiny nouzových dnů. Tak já říkám dobrovolníkům.
Jako senátorka mám možnost navrhnout nominaci osobnosti na státní vyznamenání. Jako starostka potkávám mnoho zajímavých lidí u nás na Desítce. Jedním z nich je i MUDr. Pavel Kantorek. Celý život žije u nás ve Strašnicích a osobně jsem se s ním seznámila při příležitost jeho 90. narozenin. Po vyslechnutí jeho příběhu jsem se rozhodla ho navrhnout na nominaci udělení medaile za zásluhy.
Pokračování textu Návrh na státní vyznamenání – medaile za zásluhy pro MUDr. Kantorka
Vážení a milí občané Prahy 10, sousedé, přátelé!
Během pár týdnů se nám všem převrátil život naruby a my společně čelíme sakra těžké zkoušce. Učíme se žít s novým slovem: COVID-19. Praha 10 je dnes, stejně jako další města v České republice, městem roušek a prázdných ulic.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
řada z nás, senátorů a senátorek, je ve svém městě nebo ve své obci také představitelem samosprávy. Považuji tuto okolnost za naši výhodu.Protože máme smysl pro konkrétní detail, máme také vnímavost pro problémy našich občanů a můžeme z toho aspoň něco i tlumočit přítomným členům vlády.
Pokračování textu K atuální situaci v ČR v souvislosti s nouzovým stavem
Jsem velmi ráda, že v této nelehké době mám alespoň jednu dobrou zprávu. Na dnešním neobvyklém jednání pléna Senátu se podařilo schválit novelu zákona o pozemních komunikacích. Znamená to, že až novelu zákona podepíše prezident, bude brzy v našich ulicích stovky nových parkovacích míst. Na přípravě této novely jsem se aktivně podílela. Trvalo to neuvěřitelných 2,5 roku. Níže můj příspěvek při projednávání v Senátu.
Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové.
ráda bych tuto novelu podrobněji okomentovala, protože jsem se na ní aktivně podílela. Už pět let hyzdí autovraky veřejný prostor našich měst a obcí a pro Poslaneckou sněmovnu to dlouho nebyla priorita. Chci upozornit, že více jak rok tato novela tam zbytečně ležela a nakonec je vlastně paradox, že tento návrh je poslanecký, nikoli vládní, protože jak tady zaznělo, to je návrh, který má pomoci českým městům a obcím rozvázat ruce a umožnit jim snazší a rychlejší likvidaci autovraků ze svých ulic a uvolnit tak tisíce parkovacích míst ve městech.
Já si tady neodpustím poznámku, proč se tak dělo, proč takhle důležitá novela, která se týká skutečně nejblíže našich občanů, ležela ve sněmovně. Protože sněmovna se v minulém roce zabývala jinými záležitostmi, například audity Evropské komise týkající se údajného střetu zájmů našeho premiéra nebo střet dvou vládních dam o tom, zda se potřebné peníze v rozpočtu na rok 2020 najdou nebo nenajdou. A na jeden z problémů, který česká města a obce trápí už pět let na komunální úrovni, tedy na úrovni nejbližší našim občanům, tak prostě ve sněmovně nebyl čas.
Od roku 2015 nepovoluje česká legislativa tuzemským městům a obcím odstraňovat vozidla, která sice na první pohled vypadají jako nepojízdný autovrak, ovšem zákonem je velmi nevhodně nastavena definice autovraků, takže spousty aut ji nenaplní.
Své vůbec první jednání na ministerstvu dopravy k tomuto tématu jsem iniciovala již počátkem roku 2018. Stále častěji se totiž na mě s tímto problémem obraceli občané v mém obvodu Prahy 10. Na toto jednání jsem šla již plně vybavena praktickými zkušenostmi přímo od ředitele obvodního ředitelství městské policie, šéfa Silničního správního úřadu Prahy 10, zástupců Správy služeb hlavního města Prahy, která odtahy vraků na území metropole zajišťuje nebo i ředitele odboru dopravních agend na pražském magistrátu.
Poprvé jsem na začátku roku 2018 na ministerstvu neuspěla.
Bylo mi sděleno, že na úpravu takové legislativy nemá ministerstvo kapacitu, neboť se aktuálně zabývá výběrem dodavatele elektronického mýtného systému.Podařilo se mi tak alespoň nastartovat komunikační kanál ze strany ministerstva směrem k úředníkům Prahy 10, jejichž korespondenci do té doby ministerstvo úspěšně ignorovalo a kteří tak nově mohli alespoň konzultovat s ministerskými legislativci správní postupy v těch nejproblematičtějších případech.
V létě 2018 nicméně z důvodu transpozice jedné z evropských směrnic muselo dojít k novele několika českých dopravních zákonů včetně zákona 13/1997 Sb. A do této novely se narychlo podařilo zapracovat alespoň právo úředníků „násilně“ otevřít opuštěný automobil za účelem identifikace jeho majitele či provozovatele. Samozřejmě za přítomnosti policie a zámečníka. Ale to však problém neřešilo komplexním a systémovým způsobem, jaký preferujeme my starostové, městští strážníci, úředníci napříč celou ČR.
Podruhé jsem již uspěla, i když jen částečně
V září 2018 a díky připomínkám z každodenní praxe z našeho Silničního správního úřadu Prahy 10 tehdejší ministr Ťok sám uznal vážnost problému a slíbil zadat legislativcům ministerstva zpracování návrhu potřebné novely. Zde bych ráda ocenila zásluhu bývalého pana ministra, neboť tento návrh byl připraven během jednoho měsíce.
V listopadu 2018 tak spatřila světa současná novela zákona, ale jak vidíte, teprve teď se dostává k nám do Senátu. Výsledné znění návrhu tehdy pan ministr předložil skupině poslanců za ANO a jak zde již zaznělo, tak jednoduše řečeno problém s autovraky se vyřeší tím, že vozidla s neplatnou technickou kontrolou déle než šest měsíců nebudou moci být na našich komunikacích.
Potřetí jsem již u ministra uspěla
Nicméně byl ještě jeden velký problém, který tato novela neřešila. A to byla vozidla, která skončila v tzv. polopřevodu, která tvoří podstatnou část odložených vozidel a která po červnu 2015 nebylo možno legálně provozovat, nikdo se k nim nehlásil a auta se pomalu rozpadají na našich komunikacích, ale nic jsme s tím nemohli dělat.
Tak jsem se potřetí vydala za panem ministrem a ten opět uznal relevantnost naší připomínky i naši snahu řešit úpravy legislativy komplexním způsobem. A slíbil nám naši připomínku, co se týká aut v polopřevodu do předloženého zákona nechat zapracovat ještě skrze poslanecký pozměňovací návrh.
Paradoxně měsíc po této schůzce pan ministr Ťok rezignoval a složil poslanecký mandát. Milým překvapením pro mě proto bylo, když jsem se dozvěděla, že svůj slib z března i přesto dodržel a pozměňovací návrh byl opravdu zapracován. Nejen u současné vlády, ale i v PS má Senát nálepku „zlobivého dítěte“, ale já bych tímto chtěla upřímně poděkovat panu bývalému ministru Ťokovi za to, že po našich jednáních pokaždé dodržel své slovo a naše podněty z praxe do novely zapracoval. Od té doby však tato novela zákona o komunikacích ležela více jak rok ve sněmovně a ty důvody proč, jsem zde již sdělila.
Takže závěrem bych chtěla říci, že zde máme předloženou kvalitní novelu zákona, ve které jsou zapracovány všechny nejproblematičtější příklady z praxe. Jejím přijetím umožníte rychle uvolnit tisíce parkování v našich městech.
K 170. výročí narození našeho prezidenta osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka.
(foto ze sousedské výsadby záběhlické Lípy Svody k 100 letům naší Republiky)
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Moje oblíbená knížka v dětství a nyní v dospělosti. Leží nějaký román na vašem nočním stolku, nebo na četbu nezbývá čas? A co vy sami, píšete?
Mám štěstí, protože mým oblíbencem je Karel Čapek. A letos, jak známo, uplynulo 130 let od jeho narození. U nás v Praze 10, kde se svým bratrem žil, si ho celý rok připomínáme ve školách i v kulturních institucích. Protože si to opravdu zaslouží. Zároveň se jedná o tak výrazný fenomén české i světové kultury, že vybrat pouze jedno jeho dílo je prakticky nemožné.
Pokračování textu Čapek umí pokaždé poradit i pobavit. I dnes
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak se staráte o zlepšení ovzduší ve vaší obci?
Zmírňování sucha ve městech, zefektivňování odpadového hospodářství, boj proti znečišťování ovzduší. To je jen výčet globálních témat, která se ale dají – a mají – řešit i na regionální úrovni. Naše městská část dává péči o životní prostředí maximální prioritu. Aktuálně i ve Strategickém plánu udržitelného rozvoje na nadcházejících deset let, který finalizujeme.
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Co výjimečného jste letos připravili pro obyvatele vašeho města / vaši obce v adventu?
Vánoční stromky jsou u nás rozesety po celém území městské části. Poprvé nechybí ani na Zahradním Městě, kam bych všechny moc ráda pozvala. Vyjímá se totiž v zrekonstruovaném prostoru u OC Cíl. A taky hned vedle knihovny – předělané, moderní, koncipované zároveň jako místo pro setkávání lidí. Její slavnostní znovuotevření se uskutečnilo 11. listopadu. A když jsme před ní společně rozsvěceli stromeček, měla jsem z té báječné atmosféry husí kůži. Bylo nás skoro pět set, zazpívali jsme si koledy. Nechyběly samozřejmě děti, které vyráběly ozdoby. Vánoční jedlička je tak plná krásných andělů.
[Komponovaný večer žáků ZŠ Brigádníků, kteří rekonstruovali pochod studentů z Albertova na Národní a strašnických Sokolů připomínající jejich odkaz. Moc si vážím, že jsem tento večer mohla zahájit… ]
Milí studenti, vážení rodiče!
Děkuji Vám ze srdce za Vaše pozvání.
Je to pro mě velká čest a přiznám se, že mluvit tady v „Barikádě“ o 17. listopadu 89 je pro mě podstatně obtížnější úkol než mít řeč jinde a jindy, třeba v Senátu.
Pro nás starší je 17. listopad 1989 naprosto klíčovým životním okamžikem.
Pokračování textu Projev k výročí 30 let svobody – Dům Barikádníků Praha 10
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak se nově přistěhovaní obyvatelé sžívají s lidmi v novém bydliště, jak zapadnou do obce? Jezdí jen autem do práce a zpět? Nenakupují v místě, nechodí na akce a ani po dlouhé době je v obci nikdo nezná?
Vyjet ráno autem z garáže, večer se tam vrátit… Anonymita a nesounáležitost s místem, kde lidé žijí, je noční můrou všech (nejen) lidnatějších měst. Praha 10 je druhou největší částí hlavního města s více než sto tisíci obyvateli. A děláme vše pro to, aby se nově příchozí i starousedlíci s „Desítkou“ maximálně ztotožňovali.
Pokračování textu Sblížení pomáhá koordinátorka sousedských aktivit
Vážení přítomní,
setkáváme se po roce znovu u Makuchovy lávky, kterou jsme loni slavnostně otevřeli. Chceme si opět s úctou připomenout jednu konkrétní oběť lidského života a připomenout důvody, pro které Vasyl Makuch položil svůj život.
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Jak si připomenete výročí vzniku republiky?
Letošní výročí Dne vzniku samostatného Československa si naše městská část připomene položením věnců na různých památných místech spjatých s touto dějinnou událostí napříč Prahou 10.
Letošní výročí Dne vzniku samostatného Československa si naše městská část připomene položením věnců na různých památných místech spjatých s touto dějinnou událostí napříč Prahou 10.
Pokračování textu Den vzniku samostatného Československa na Praze 10
Je to přesně rok, co jsme získali Vaši důvěru ve volbách a začali pro Vás pracovat na radnici. Při vstupu na radnici jsme necítili ani falešný optimismus, ani bezbřehou beznaděj, přišli jsme prostě pracovat, abychom svým nástupcům předali Prahu 10 v lepším stavu, než v jakém jsme ji přebírali.
Vážení přítomní, dámy a pánové, bratři a sestry Sokolové!
Děkuji upřímně za vaše pozvání a za možnost připomenout si s vámi 8. říjen – poprvé takto oficiálně v Praze 10 – jako Památný den Sokolstva. Sokolové vždycky bojovali za svobodu a demokracii. Byli věrní naší republice. Budovali náš stát, spoluutvářeli svou domovinu, svoje okolí.
Pronásledovali je nejdřív nacisté a poté i komunisté. Sokolové byli praví vlastenci: ne pusou jako mnozí pseudovlastenci dnes, ale činem a prolitou krví.
Při akci „Sokol“ v noci ze sedmého na osmý říjen 1941 bylo zatčeno devět stovek funkcionářů Sokola a deportováno do koncentračních táborů. Sokolům byl zabrán veškerý majetek a Česká obec sokolská rozpuštěna. Byla to promyšlená likvidační akce Reinharda Heydricha.
Už předtím, 27. září 1941, byl zatčen předseda protektorátní vlády spolupracující s prezidentem Benešem v Londýně – generál Alois Eliáš, který se narodil pár domovních bloků odsud ve Francouzské ulici. Den poté, na svátek sv. Václava 28. září 1941, byl vyhlášen výjimečný stav. Sokolové však nerezignovali. Věděli, že tyranu Heydrichovi je zapotřebí, byť v oslabení, aktivně čelit. Některé z nich si teď připomeňme.
Manželé Šenoldovi ve Vršovické 882/12 hostili konspirační schůzky sokolských odbojářů. Byli zastřeleni 26. ledna 1943 odpoledne v Mauthausenu.
Rostislav Hrnčiřík, člen vršovického Sokola a kavárník v budově místní sokolovny, spolu s manželkou Boženou obstarával parašutistům z Anglie potravinové lístky. On byl v Mauthausenu zastřelen 22. října 1942, ona udušena ve zdejší plynové komoře 26. ledna 1943.
Svůj život za svobodu naší země i národa obětoval také řídící učitel na dnešní ZŠ Karla Čapka a starosta Sokolské župy Krušnohorské – Jan Zelenka-Hajský.
Stojíme teď ve Vršovicích, ale svoje oběti měli Sokolové také ve Strašnicích. Manželé František a Milada Hejlovi žijící Pod Viktorkou 4 poskytovali účinnou pomoc jak výsadkům z Anglie, tak dalším lidem žijícím v ilegalitě. On byl významným cvičitelem karlínského Sokola a patřil k rozhodným zastáncům Heydrichovy likvidace. Oba byli zastřeleni v Mauthausenu: ona 24. října 1942, on 26. ledna 1943.
Rodina Vojtěchovských se zapojila do sokolského odboje v rámci organizace JINDRA a skrývala na svém statku v ulici Ke Strašnické – kromě vysílačky Sparta – také Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše z ANTHROPOIDU a Josefa Valčíka ze SILVER A. Strašnický sokol Miloslav Vojtěchovský byl vyzrazen v květnu 1942 a zastřelen 30. června 1942 v Kobylisích. A byli další a další, jejichž jména můžete číst na pamětních deskách Sokoloven ve Vršovicích i Strašnicích.
Přišla jsem s vděčností, abych se jim aspoň takto poklonila.
Když nahlížíme, jaké životy žili, vidíme lidi DOBROVOLNĚ SE OBĚTUJÍCÍ. V době míru jsou to lidé odpovědní za své rodiny, za své podnikání a zároveň pracující nezištně pro blaho spolku, obce a státu. V době válek a celonárodní zkoušky stojí na těchto skrytých mužích a ženách to, zda jako národní společenství, jako celek, obstojíme – anebo ne.
My máme dnes svoje zkoušky, svoje výzvy a svoje úkoly. Ale v tom základním, v hledání společného dobra a v nezištném nasazení pro své město, obec a stát, se je učme následovat! V tom, jak se neptají CO ZA TO, jsou pro nás velkou inspirací. Ať se nám to daří nejen dnes!
Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Co děláte pro své školy, školky a pedagogy? Trápí vás v této souvislosti něco?
Naše městská část spravuje celkem 13 základních škol, do nichž 1. září nastoupí kolem tisícovky prvňáků. Specifikem hlavního města je možnost rodičů dát dítě jinam než do své městské části – samozřejmě pokud s tím daná škola souhlasí. U nás je takových dětí celá čtvrtina!
Pokračování textu Budoucí generace dostaly na frak, chci to změnit
Vážený pan
JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy,
státní správy a územní samosprávy
Ministerstvo vnitra ČR
nám. Hrdinů 1634/3
140 21 Praha 4
V Praze dne 10. června 2019
Vážený pane náměstku,
obracím se na Vás, jako na představitele Ministerstva vnitra, které je ústředním správním orgánem na úseku voleb do Evropského parlamentu, metodicky řídí a kontroluje organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb do Evropského parlamentu a zároveň zajišťuje tisk volebních materiálů a hlasovacích lístků, s připomínkou k právě proběhlým volbám do EP a s návrhem k budoucí organizaci voleb.
Jaká je síla senátorky a starostky
Patřím k těm, kteří mají to štěstí i tu práci vykonávat funkci senátorky a zároveň starostky. Je možné tyto dvě odpovědnosti propojit? A jak? Městská část Praha 10 je šestou největší obcí v České republice. Poslední dobou se zde veřejně probíralo nelegální bourání vily v chráněné památkové oblasti ve Vršovicích. Velmi citlivě občané vnímají opuštěné vraky. A třetí věc, o níž se tu chci zmínit, je informování občanů ze strany radnice i mezi sebou navzájem.
Elektronická verze čtvrtletníku ve formátu PDF
Pokračování textu Nový časopis Senát 2/2019 – Senátorka a její region
Pietní vzpomínka na oběti českého protinacistického odboje
Vážení přítomní,
přicházím, abych zde promluvila a abych se zde sklonila před obětmi z řad českého odboje z let 1939–1945.
Je to pro mne stejně silná chvíle jako před rokem.
„Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí svůj život za své přátele,“ rezonuje mi v srdci prostá věta z Janova evangelia.
Proto jsem sem přišla. Protože jsem jednoduše vděčná.
Vážený pane předsedo Vodičko,
v minulých dnech se ke mně dostala informace, že Ústřední výbor Českého svazu bojovníků za svobodu rozesílá Vaším jménem oficiální pozvánku na pietní vzpomínku na příslušníky Českého národního odboje před Strašnickým krematoriem, kterou spolu pořádá MČ Praha 10 a Oblastní výbor ČSBS Praha 10.
Současně s touto pozvánkou je rozesílán tento papírový ústřižek.
Ráda bych tímto zdůraznila, že tento pietní akt pořádá MČ Praha 10 s Oblastním výborem ČSBS Praha 10 v čele s panem předsedou Říhou, nikoli s Ústředním výborem ČSBS. Ohrazuji se proto proti Vašemu svévolně rozesílanému sdělení, které není známo ani mně, ani panu předsedovi Říhovi, a zejména se ohrazuji proti tomu, abyste dále vystupoval za organizátory tohoto pietního aktu.
Je v nejvyšším zájmu nás všech, aby vzpomínka na příslušníky Českého národního odboje a jejich rodinné příslušníky, včetně Lidických mužů popravených na Kobyliské střelnici, proběhla se vší úctou zejména k těmto obětem, které padly za naši svobodu.
S pozdravem
Renata Chmelová
starostka MČ Praha 10
na vědomí:
Petr Říha, předseda OV ČSBS Praha 10
Jaroslav Kubera, předseda Senátu PČR
Vážení a milí obyvatelé Prahy 10, držíte v rukou „nulté“ číslo měsíčníku „Praha 10“. Znovuobnovený radniční časopis naší městské části je zde. A že bylo na čase!
Vážení obyvatelé Zahradního Města, milí sousedé,
možná si někteří pamatujete, jak jsme spolu ještě před pár měsíci osobně hovořili u obchodního centra Cíl a společně si stěžovali na zanedbaný a pro osoby se sníženou mobilitou i nebezpečný stav chodníků v jeho okolí.
Nejen jako starostka MČ Praha 10 ale i jako občanka Záběhlic mám proto velkou radost, že již v nadcházejících dnech bude po mnoha letech průtahů a nekonečných odkladů konečně zahájena revitalizace celého veřejného prostranství u obchodního centra Cíl.
Jelikož bylo obchodní středisko Cíl vystavěno v 60. letech minulého století a od té doby prošlo jen řadou dílčích úprav, je v současnosti – po téměř půl století – nutná kompletní obnova prostranství. Za hranicí životnosti je totiž nejen povrch, ale kompletní obnovu potřebuje i městský mobiliář, který je buď zastaralý, nebo neodpovídá současným potřebám obyvatel.
Základní myšlenkou vítězného návrhu od architektonické kanceláře Ti2, je dát prostoru jednotnou, srozumitelnou a snadno zapamatovatelnou identitu, zohlednit požadavky všech věkových kategorií na kvalitu veřejného prostoru, nestavět žádné překážky a být bezbariérový. Součástí úprav tak bude zejména úprava povrchů, výsadba nových stromů v pravidelném rastru, vytvoření odpočinkového místa u knihovny, malé herní plochy, ale i míst vhodných pro sousedská setkání.
Každá větší revitalizace bohužel způsobuje po dobu realizace určitá omezení. V průběhu stavebních prací je nutné očekávat omezení v přístupu do přilehlých nemovitostí a institucí, např. do pobočky městské knihovny či obchodního centra. S ohledem na rozsah a průběh prací bude též omezen průchod objektem Rezidence Topolová. Naší snahou ale bude délku těchto omezení maximálně zkrátit.
Jedním z prvních kroků bude i nepopulární odstranění některých ze stávajících stromů. Jednat se bude celkem o sedm stromů, které nejsou v optimální zdravotní kondici či neodpovídají běžné skladbě dřevin vhodných pro městské prostředí. Prosperující stromy, jako jsou dva javory, budou zachovány a po dobu stavby chráněny. Po dokončení úprav v tomto prostoru bude vysazeno dvanáct nových stromů.
Na podobě této revitalizace jste se aktivně podíleli my – občané Prahy 10 – již v roce 2014 v rámci participačních setkání s veřejností. Finální podoba úprav byla do jisté míry ovlivněna i na základě jednání s vlastníky okolních objektů. Jsem ale moc ráda, že nové vedení radnice dalo věci do pohybu za tak krátkou dobu a že ještě do konce letošního roku vdechneme nejen obchodnímu centru Cíl, ale i celému Zahradnímu Městu nový život.
RENATA CHMELOVÁ
Vaše starostka a záběhlická sousedka
Pokračování textu Úvodní slovo starostky k návrhu rozpočtu MČ Prahy 10 pro 2019
Naše práce na radnici vstupuje do druhé čtvrtiny. Začínám dobrou zprávou. Od poloviny prosince 2019 máme schválený rozpočet. Šetříme tam, kde se má: jsme první radnicí, která jde dolů s náklady na úřadě. Dbáme přitom na to, aby jednotlivá oddělení úřadu plnila k Vaší spokojenosti to, co mají. Když někdo udělá vážnou chybu, okamžitě zjednáváme nápravu.
Byla jsem ve Vršovicích na představení „Země česká, domov můj?“ v režii Pavla Kheka. Byl to krásný umělecký zážitek, za který děkuji Divadlu Mana. Zvolili důležité téma i vynikající název inscenace.
Jestli mě na historii něco zajímá, je to souběh velkých dějin, které se mnohdy doslova valí přes velké skupiny lidí, národy a kontinenty, s tím, jak tyto dějiny prožívá osobně jednotlivec.
